Nadpis
Kategorie
datum

Mezinárodní konference s názvem „Support to Leadership in Education as a Way to School Improvement“ se věnovala tématu podpory vedení a řízení škol, které kontinuálně roste na významu. Kvalita školy a vzdělávání bezpochyby záleží na vedení školy a ředitel je zásadním prvkem školního úspěchu žáků. Aby mohl svou funkci zastávat co nejlépe, potřebuje odpovídající oporu.

Konferenci ve dnech 15. - 17. září 2022 pořádala v Praze mezinárodní síť ENIRDELM a Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s projektem SYPO Národního pedagogického institutu ČR. Projekt SYPO je spolufinancován EU a MŠMT.

„Školy a jejich vedení v posledních letech řeší výzvy dosud nepoznané, jako jsou např. opatření spojená s onemocněním covid-19, situace na Ukrajině a její vliv na české školství nebo energetická krize,“ říká prof. Milan Pol z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a aktuálně také předseda profesní sítě ENIDERLM, a dodává: „I proto je třeba poskytnout vedení škol pomocnou ruku, a to průběžně a cíleně. Příspěvky a inspirativní zkušenosti účastníků z patnácti evropských zemí ukázaly, že téma podpory vedení škol je aktuální napříč Evropou.“

Hlavními řečníky konference byli prof. Arnošt Veselý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Georgios Zisimos z European Training Foundation v Turíně. První jmenovaný výborně shrnul situaci kolem středního článku řízení a ukázal na řadu otevřených otázek s tím spojených. Druhý otevřel dveře do světa odborného vzdělávání, kde je rovněž otázka podpory vedení a řízení zásadní.

Také další řečníci přinesli mnoho zajímavých témat k diskuzi a dalšímu zamyšlení. Například Kjersti Holte z norské Østfold University College poukázala na řadu nezamýšlených efektů zavedení politiky bez domácích úkolů. Několik příspěvků (např. Tatjana Ažman a kol. ze slovinského National Education Institute či Bohumíra Lazarová a kol. z Masarykovy univerzity) upozornilo na konkrétní nositele další podpory, jako jsou mentoři, supervizoři či koučové, kteří poskytují v praxi pomoc učitelům a vedení škol. Vesna Kovač a kol. z chorvatské University of Rijeka se důsledně věnovali pojetí vedení školy v Chorvatsku a jeho možným scénářům. Michael Bottery z britské University of Hull pohlédl na vedení v souvislosti s narušováním demokracie. Arja Krauchenberg z European Parents´ Association vnesla do sítě významněji téma rodičů jako zásadních stakeholderů, se kterými je potřeba v kontextu podpory počítat.

Významná byla také symposia, mezi nimi snad nejvíce sympozium expertů z finské University of Jyväskylä o profesním rozvoji školních lídrů škol ve Finsku nebo sympozium ukazující podporu školních lídrů poskytovanou NPI ČR. Kromě toho zazněla i aktuální témata jako např. vyrovnávání se s ukrajinskou migrační krizí v českých a polských školách.

Záznamy vybraných příspěvků, prezentace a abstrakty najdete ZDE.

Témata, o kterých na konferenci byla řeč, jsou zcela relevantní i pro české školství, situace u nás není nijak dramaticky odlišná od jiných zemí a naléhavá potřeba podpory vedení škol je zcela zřejmá. Koneckonců, hovoří o tom i naše klíčové strategické dokumenty (Strategie 2023+). Proto je konference velmi dobrým zdrojem i pro české publikum. 

„Konferenci považuji za úspěšnou, tematicky vhodně zvolenou, obsahově kvalitní, v řadě příspěvků inspirativní. Profesně i lidsky šlo o velmi příjemná setkání s lidmi podobného zájmu, což je vždy obohacující. Konference nabídla možnost účasti řadě lídrů českých škol a ti, kteří se zúčastnili, byli slyšet a stali se významnými aktéry konferenčního dialogu,“ shrnuje prof. Pol.  

O síti ENIRDELM

ENIRDELM, European Network for Improving Research and Development in Educational Leadership and Management, je síť, která vznikla na počátku 90. lez z iniciativy několika jednotlivců, většinou lidí z akademického světa na tzv. Západě a Východě Evropy. Chtěli v nové situaci vytvořit platformu, na které by se lidé, které zajímá vzdělávání a jeho vedení a řízení, mohli setkávat, vyměňovat si zkušenosti, spolupracovat apod. Tato profesní síť je nejen akademická. Sdružuje odborníky z vysokých škol, ale také z institucí poskytujících další vzdělávání učitelů a vedoucích pracovníků škol i samotné zástupce vedení škol.

Letošní konference byla již třicátá a v ČR se konala po sedmnácti letech.

Nadpis
Kategorie

Mezinárodní konference s názvem „Support to Leadership in Education as a Way to School Improvement“ se věnovala tématu podpory vedení a řízení škol, které kontinuálně roste na významu. Kvalita školy a vzdělávání bezpochyby záleží na vedení školy a ředitel je zásadním prvkem školního úspěchu žáků. Aby mohl svou funkci zastávat co nejlépe, potřebuje odpovídající oporu.

Konferenci ve dnech 15. - 17. září 2022 pořádala v Praze mezinárodní síť ENIRDELM a Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s projektem SYPO Národního pedagogického institutu ČR. Projekt SYPO je spolufinancován EU a MŠMT.

„Školy a jejich vedení v posledních letech řeší výzvy dosud nepoznané, jako jsou např. opatření spojená s onemocněním covid-19, situace na Ukrajině a její vliv na české školství nebo energetická krize,“ říká prof. Milan Pol z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a aktuálně také předseda profesní sítě ENIDERLM, a dodává: „I proto je třeba poskytnout vedení škol pomocnou ruku, a to průběžně a cíleně. Příspěvky a inspirativní zkušenosti účastníků z patnácti evropských zemí ukázaly, že téma podpory vedení škol je aktuální napříč Evropou.“

Hlavními řečníky konference byli prof. Arnošt Veselý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Georgios Zisimos z European Training Foundation v Turíně. První jmenovaný výborně shrnul situaci kolem středního článku řízení a ukázal na řadu otevřených otázek s tím spojených. Druhý otevřel dveře do světa odborného vzdělávání, kde je rovněž otázka podpory vedení a řízení zásadní.

Také další řečníci přinesli mnoho zajímavých témat k diskuzi a dalšímu zamyšlení. Například Kjersti Holte z norské Østfold University College poukázala na řadu nezamýšlených efektů zavedení politiky bez domácích úkolů. Několik příspěvků (např. Tatjana Ažman a kol. ze slovinského National Education Institute či Bohumíra Lazarová a kol. z Masarykovy univerzity) upozornilo na konkrétní nositele další podpory, jako jsou mentoři, supervizoři či koučové, kteří poskytují v praxi pomoc učitelům a vedení škol. Vesna Kovač a kol. z chorvatské University of Rijeka se důsledně věnovali pojetí vedení školy v Chorvatsku a jeho možným scénářům. Michael Bottery z britské University of Hull pohlédl na vedení v souvislosti s narušováním demokracie. Arja Krauchenberg z European Parents´ Association vnesla do sítě významněji téma rodičů jako zásadních stakeholderů, se kterými je potřeba v kontextu podpory počítat.

Významná byla také symposia, mezi nimi snad nejvíce sympozium expertů z finské University of Jyväskylä o profesním rozvoji školních lídrů škol ve Finsku nebo sympozium ukazující podporu školních lídrů poskytovanou NPI ČR. Kromě toho zazněla i aktuální témata jako např. vyrovnávání se s ukrajinskou migrační krizí v českých a polských školách.

Záznamy vybraných příspěvků, prezentace a abstrakty najdete ZDE.

Témata, o kterých na konferenci byla řeč, jsou zcela relevantní i pro české školství, situace u nás není nijak dramaticky odlišná od jiných zemí a naléhavá potřeba podpory vedení škol je zcela zřejmá. Koneckonců, hovoří o tom i naše klíčové strategické dokumenty (Strategie 2023+). Proto je konference velmi dobrým zdrojem i pro české publikum. 

„Konferenci považuji za úspěšnou, tematicky vhodně zvolenou, obsahově kvalitní, v řadě příspěvků inspirativní. Profesně i lidsky šlo o velmi příjemná setkání s lidmi podobného zájmu, což je vždy obohacující. Konference nabídla možnost účasti řadě lídrů českých škol a ti, kteří se zúčastnili, byli slyšet a stali se významnými aktéry konferenčního dialogu,“ shrnuje prof. Pol.  

O síti ENIRDELM

ENIRDELM, European Network for Improving Research and Development in Educational Leadership and Management, je síť, která vznikla na počátku 90. lez z iniciativy několika jednotlivců, většinou lidí z akademického světa na tzv. Západě a Východě Evropy. Chtěli v nové situaci vytvořit platformu, na které by se lidé, které zajímá vzdělávání a jeho vedení a řízení, mohli setkávat, vyměňovat si zkušenosti, spolupracovat apod. Tato profesní síť je nejen akademická. Sdružuje odborníky z vysokých škol, ale také z institucí poskytujících další vzdělávání učitelů a vedoucích pracovníků škol i samotné zástupce vedení škol.

Letošní konference byla již třicátá a v ČR se konala po sedmnácti letech.

datum

Školy se začínajícími učiteli mohou nově využívat bezplatné materiály, které jsou určené pro začínající a uvádějící učitele a pro členy vedení škol. Kromě praktických tipů a doporučení jsou součástí materiálů také osobní zkušenosti pedagogů. Materiály vznikly v projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), který je realizován Národním pedagogickým institutem ČR (NPI ČR) a na jehož financování se podílí MŠMT a EU, ve spolupráci s MŠMT, Učitelskou platformou a Začni učit!

Aktuálně probíhá vnější připomínkové řízení návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb., jehož důležitou součástí jsou pojmy jako adaptační období či ukotvení pozice uvádějícího učitele. Dvouleté adaptační období, které významně ovlivňuje pedagogickou kariéru každého začínajícího učitele i každé školy, podstatně působí i na to, zda začínající učitel zůstane nejen v dané škole, ale také v českém školství.

Spolupráce začínajícího a uvádějícího učitele může mít na setrvání začínajícího učitele ve školství přímý vliv. „Ve školách, které mají vytvořený systém uvádění nového učitele do praxe, uvažuje o případném odchodu z konkrétní školy nebo ze školství přibližně zhruba jen desetina nových učitelů. Z našeho šetření, které proběhlo v roce 2018 a do něhož se zapojilo 727 škol, vyplývá, že pokud škola funkční systém uvádění nemá, pak o tomtéž uvažuje dvakrát více začínajících učitelů,“ říká Jiří Nekola, hlavní projektový manažer SYPO.

„Čím lépe se ve svých školách postaráme o našeho začínajícího učitele, tím větší je naděje, že on se kvalitně postará o žáky a rychleji vklouzne do školního života. To by, myslím, mělo být zájmem každého ředitele školy. Každý řetěz je přeci tak pevný, jak pevný je jeho nejslabší článek – nedopusťme, aby oním slabým článkem byl právě začínající učitel,“ říká Věra Šimečková, ředitelka Tyršovy ZŠ a MŠ v Plzni, a dodává: „Stůjme při něm, posilujme jej. V pravý čas buďme jeho oporou a pomozme mu zapojit se do života školy tak, abychom se mohli spolehnout, že se stane pevnou a kvalitní součástí naší školy.“

Hlavní cíle materiálů

  • Usnadnit začínajícím učitelům nástup do profese a pomoci jim stát se samostatnými učiteli.
  • Nabídnout uvádějícím učitelům doporučení a dobrou praxi s možností přizpůsobit práci se začínajícím učitelem podmínkám konkrétní školy i osobnostním předpokladům.
  • Připravit členy vedení škol na adaptační období, seznámit je s jeho základními principy a doporučenými činnostmi.

Kompletní materiály najdete Zde

Na pomoc uvádějícího učitele při zahájení praxe se může podle šeření SYPO spolehnout přibližně 80 % začínajících učitelů. Nejčastěji potřebují poradit s kázeňskými problémy, s vedením školní dokumentace, s hodnocením žáků, s prací se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami s komunikací s rodiči.

Infografika Začínající učitelé v českých školách Zde 

Nadpis
Kategorie

Školy se začínajícími učiteli mohou nově využívat bezplatné materiály, které jsou určené pro začínající a uvádějící učitele a pro členy vedení škol. Kromě praktických tipů a doporučení jsou součástí materiálů také osobní zkušenosti pedagogů. Materiály vznikly v projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), který je realizován Národním pedagogickým institutem ČR (NPI ČR) a na jehož financování se podílí MŠMT a EU, ve spolupráci s MŠMT, Učitelskou platformou a Začni učit!

Aktuálně probíhá vnější připomínkové řízení návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb., jehož důležitou součástí jsou pojmy jako adaptační období či ukotvení pozice uvádějícího učitele. Dvouleté adaptační období, které významně ovlivňuje pedagogickou kariéru každého začínajícího učitele i každé školy, podstatně působí i na to, zda začínající učitel zůstane nejen v dané škole, ale také v českém školství.

Spolupráce začínajícího a uvádějícího učitele může mít na setrvání začínajícího učitele ve školství přímý vliv. „Ve školách, které mají vytvořený systém uvádění nového učitele do praxe, uvažuje o případném odchodu z konkrétní školy nebo ze školství přibližně zhruba jen desetina nových učitelů. Z našeho šetření, které proběhlo v roce 2018 a do něhož se zapojilo 727 škol, vyplývá, že pokud škola funkční systém uvádění nemá, pak o tomtéž uvažuje dvakrát více začínajících učitelů,“ říká Jiří Nekola, hlavní projektový manažer SYPO.

„Čím lépe se ve svých školách postaráme o našeho začínajícího učitele, tím větší je naděje, že on se kvalitně postará o žáky a rychleji vklouzne do školního života. To by, myslím, mělo být zájmem každého ředitele školy. Každý řetěz je přeci tak pevný, jak pevný je jeho nejslabší článek – nedopusťme, aby oním slabým článkem byl právě začínající učitel,“ říká Věra Šimečková, ředitelka Tyršovy ZŠ a MŠ v Plzni, a dodává: „Stůjme při něm, posilujme jej. V pravý čas buďme jeho oporou a pomozme mu zapojit se do života školy tak, abychom se mohli spolehnout, že se stane pevnou a kvalitní součástí naší školy.“

Hlavní cíle materiálů

  • Usnadnit začínajícím učitelům nástup do profese a pomoci jim stát se samostatnými učiteli.
  • Nabídnout uvádějícím učitelům doporučení a dobrou praxi s možností přizpůsobit práci se začínajícím učitelem podmínkám konkrétní školy i osobnostním předpokladům.
  • Připravit členy vedení škol na adaptační období, seznámit je s jeho základními principy a doporučenými činnostmi.

Kompletní materiály najdete Zde

Na pomoc uvádějícího učitele při zahájení praxe se může podle šeření SYPO spolehnout přibližně 80 % začínajících učitelů. Nejčastěji potřebují poradit s kázeňskými problémy, s vedením školní dokumentace, s hodnocením žáků, s prací se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami s komunikací s rodiči.

Infografika Začínající učitelé v českých školách Zde 

datum

Metodické kabinety, které spojují učitele jednoho předmětu z různých škol, se aktuálně rozšiřují o dva nové kabinety – Cizí jazyky a Společenskovědní vzdělávání. Metodické kabinety zahájily svou činnost v roce 2019 a v současné době sdružují téměř 500 učitelů v krajských a několik stovek učitelů v oblastních kabinetech. Fungují v rámci projektu SYPO Národního pedagogického institutu ČR, na jeho financování se podílí MŠMT a EU.

„Metodické kabinety přinesly do českého školství něco unikátního – spojily české učitele jednoho předmětu, daly jim možnost sdílet své zkušenosti a postřehy a navíc jim umožnily ovlivňovat nabídku vzdělávacích akcí a upravovat si je na míru,“ říká Mgr. Jiří Nekola, hlavní projektový manažer projektu SYPO, a dodává: „Nyní otvíráme dva poslední kabinety, které systém kabinetů završí.“

Zapojením do metodických kabinetů získají noví členové přednostní informace o vzdělávacích akcích NPI ČR, individuální odbornou podporu pro sebe i svou školu a důležité informace ze školského terénu nejen o daném předmětu. Budou moct spolupracovat s kolegy stejné odborné kvalifikace z různých škol a sdílet s nimi své zkušenosti. Zároveň se mohou díky spolupráci na vzdělávacích akcích SYPO dále seberealizovat a rozšiřovat své profesní dovednosti. Za činnost členům náleží finanční ohodnocení.

Aktuálně funguje pět metodických kabinetů

  • Kabinet Český jazyk a literatura
  • Kabinet Informatika a ICT
  • Kabinet Matematika a její aplikace
  • Kabinet Předškolní a prvostupňové vzdělávání
  • Kabinet Přírodovědné vzdělávání

Informace o výběrových řízeních zde