Praha, 23. 1. 2023

Zástupci České školní inspekce a projektu SYPO Národního pedagogického institutu ČR se na společném setkání na konci roku 2022 věnovali možnostem podpory škol se začínajícími učiteli. Více než 300 inspektorů z celé ČR se seznámilo se závěry, které vyplynuly z pilotáže Modelu systému podpory začínajících učitelů projektu SYPO, nebo s novými materiály k adaptačnímu procesu začínajících učitelů. Inspektoři zároveň sdíleli své postřehy, které nabyli během své inspektorské praxe a které se týkaly např. průběhu adaptačního období začínajících učitelů ve školách, komunikace mezi začínajícími a uvádějícími učiteli nebo možností poskytování zpětné vazby začínajícím učitelům.

Materiály projektu SYPO, který realizuje NPI ČR a na jehož financování se podílí MŠMT a EU,  jsou zdarma určeny všem aktérům adaptačního procesu, tedy začínajícím a uvádějícím učitelům a vedení škol. Na jejich vzniku se podíleli učitelé i ředitelé, kteří mají s adaptací a podporou začínajících učitelů bohaté zkušenosti. „Velmi si vážíme také toho, že kromě týmu spolupracujících učitelů a ředitelů jsme loni navázali spolupráci také s Učitelskou platformou a projektem Začni učit!“ říká Monika Brodská, týmová manažerka klíčové aktivity Začínající učitel projektu SYPO. Součástí materiálů jsou četné příklady inspirativní praxe.

Informace, které představili zástupci projektu SYPO, vycházely z průběžných výsledků první a druhé pilotáže Modelu systému podpory začínajících učitelů. Do pilotáže bylo v letech 2019-2022 zapojeno 150 škol z celé ČR. Jejím hlavním cílem bylo ověřit navržený Model a také shromáždit příklady inspirativní praxe a zkušenosti s podporou začínajících učitelů v těchto školách. Do spolupráce byly zapojeny MŠ, ZŠ, SŠ i ZUŠ.

„Z reakcí inspektorů ČŠI víme, že téma začínajících učitelů při inspekční činnosti ve školách často řeší a že se začínajícím učitelům snaží pravidelně věnovat, aby jim co nejvíce usnadnili vstup do praxe. Zajímá je proto vývoj tématu, další možnosti podpory, aktuálně doporučované postupy práce se začínajícími učiteli i nové materiály,“ doplňuje Monika Brodská z projektu SYPO a dodává: „Těší nás, že naprostá většina inspektorů dvě proběhlá setkání vyhodnotila jako přínosná. Nejvíce ocenili konkrétní ukázky využití plánu adaptace a způsobů spolupráce mezi začínajícím a uvádějícím učitelem.“

Podpora pro školy se začínajícími učiteli ZDE.

Klíčová aktivita Začínající učitel projektu SYPO zajistila celodenní odborný program Studentské konference budoucích akademických pracovníků, která se konala 8. - 9. 11. 2022 na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Projekt SYPO, který na konferenci reprezentovali mimo jiné zkušení učitelé a ředitelé, se významně podílel na obsahu druhého dne konference. Projekt SYPO je realizován NPI ČR a na jeho financování se podílí EU a MŠMT.

„Bylo nám velikou ctí, že nás oslovila fakulta vzdělávající učitele a že se konference zúčastnilo kromě studentů, z nichž někteří sami učí, také pedagogové fakulty,“ říká Monika Brodská z projektu SYPO a dodává: „Vnímáme to nejen jako ocenění naší dosavadní práce, ale také tak, že téma podpory začínajících učitelů a jejich cesty adaptačním obdobím je velmi potřebné a praxí žádané.“

V dopolední společné části se účastníci seznámili s výsledky pilotáže Modelu systému podpory začínajících učitelů. Model seznamuje školy s tzv. adaptačním obdobím, ukazuje konkrétní adaptační plány a příklady inspirativní praxe. Pilotáž, do které se zapojilo 150 škol, Model dál rozvinula a zdokonalila. Kromě toho měli účastníci konference možnost seznámit se s dalšími dosavadními výstupy projektu, jako jsou příručky pro začínající a uvádějící učitele nebo vedení škol či tzv. čtyřlístky.

Materiály a další podporu pro školy se začínajícími učiteli najdete ZDE.

V odpolední části se účastníci mohli zúčastnit jednoho ze tří paralelně probíhajících workshopů, které se věnovaly komunikačním dovednostem a poskytování zpětné vazby, práci s portfoliem žáka i pedagoga nebo sebereflexi vlastních dovedností. „Workshopy zajistili zkušení učitelé, kteří s námi dlouhodobě spolupracují při navrhování systému podpory začínajících učitelů. Byla radost sledovat velké nadšení, které jim i po letech či desetiletích v praxi jejich vlastní pedagogická práce přináší, což dokázali předat také účastníkům konference,“ doplňuje Monika Brodská.

Mezinárodní konference s názvem „Support to Leadership in Education as a Way to School Improvement“ se věnovala tématu podpory vedení a řízení škol, které kontinuálně roste na významu. Kvalita školy a vzdělávání bezpochyby záleží na vedení školy a ředitel je zásadním prvkem školního úspěchu žáků. Aby mohl svou funkci zastávat co nejlépe, potřebuje odpovídající oporu.

Konferenci ve dnech 15. - 17. září 2022 pořádala v Praze mezinárodní síť ENIRDELM a Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s projektem SYPO Národního pedagogického institutu ČR. Projekt SYPO je spolufinancován EU a MŠMT.

„Školy a jejich vedení v posledních letech řeší výzvy dosud nepoznané, jako jsou např. opatření spojená s onemocněním covid-19, situace na Ukrajině a její vliv na české školství nebo energetická krize,“ říká prof. Milan Pol z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a aktuálně také předseda profesní sítě ENIDERLM, a dodává: „I proto je třeba poskytnout vedení škol pomocnou ruku, a to průběžně a cíleně. Příspěvky a inspirativní zkušenosti účastníků z patnácti evropských zemí ukázaly, že téma podpory vedení škol je aktuální napříč Evropou.“

Hlavními řečníky konference byli prof. Arnošt Veselý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Georgios Zisimos z European Training Foundation v Turíně. První jmenovaný výborně shrnul situaci kolem středního článku řízení a ukázal na řadu otevřených otázek s tím spojených. Druhý otevřel dveře do světa odborného vzdělávání, kde je rovněž otázka podpory vedení a řízení zásadní.

Také další řečníci přinesli mnoho zajímavých témat k diskuzi a dalšímu zamyšlení. Například Kjersti Holte z norské Østfold University College poukázala na řadu nezamýšlených efektů zavedení politiky bez domácích úkolů. Několik příspěvků (např. Tatjana Ažman a kol. ze slovinského National Education Institute či Bohumíra Lazarová a kol. z Masarykovy univerzity) upozornilo na konkrétní nositele další podpory, jako jsou mentoři, supervizoři či koučové, kteří poskytují v praxi pomoc učitelům a vedení škol. Vesna Kovač a kol. z chorvatské University of Rijeka se důsledně věnovali pojetí vedení školy v Chorvatsku a jeho možným scénářům. Michael Bottery z britské University of Hull pohlédl na vedení v souvislosti s narušováním demokracie. Arja Krauchenberg z European Parents´ Association vnesla do sítě významněji téma rodičů jako zásadních stakeholderů, se kterými je potřeba v kontextu podpory počítat.

Významná byla také symposia, mezi nimi snad nejvíce sympozium expertů z finské University of Jyväskylä o profesním rozvoji školních lídrů škol ve Finsku nebo sympozium ukazující podporu školních lídrů poskytovanou NPI ČR. Kromě toho zazněla i aktuální témata jako např. vyrovnávání se s ukrajinskou migrační krizí v českých a polských školách.

Záznamy vybraných příspěvků, prezentace a abstrakty najdete ZDE.

Témata, o kterých na konferenci byla řeč, jsou zcela relevantní i pro české školství, situace u nás není nijak dramaticky odlišná od jiných zemí a naléhavá potřeba podpory vedení škol je zcela zřejmá. Koneckonců, hovoří o tom i naše klíčové strategické dokumenty (Strategie 2023+). Proto je konference velmi dobrým zdrojem i pro české publikum. 

„Konferenci považuji za úspěšnou, tematicky vhodně zvolenou, obsahově kvalitní, v řadě příspěvků inspirativní. Profesně i lidsky šlo o velmi příjemná setkání s lidmi podobného zájmu, což je vždy obohacující. Konference nabídla možnost účasti řadě lídrů českých škol a ti, kteří se zúčastnili, byli slyšet a stali se významnými aktéry konferenčního dialogu,“ shrnuje prof. Pol.  

O síti ENIRDELM

ENIRDELM, European Network for Improving Research and Development in Educational Leadership and Management, je síť, která vznikla na počátku 90. lez z iniciativy několika jednotlivců, většinou lidí z akademického světa na tzv. Západě a Východě Evropy. Chtěli v nové situaci vytvořit platformu, na které by se lidé, které zajímá vzdělávání a jeho vedení a řízení, mohli setkávat, vyměňovat si zkušenosti, spolupracovat apod. Tato profesní síť je nejen akademická. Sdružuje odborníky z vysokých škol, ale také z institucí poskytujících další vzdělávání učitelů a vedoucích pracovníků škol i samotné zástupce vedení škol.

Letošní konference byla již třicátá a v ČR se konala po sedmnácti letech.