Mezi největší přínosy metodických kabinetů patří možnost vzájemného sdílení zkušeností s kolegy a získání inspirace o nových metodách výuky. Informace z kabinetů do svých škol pravidelně předává více než 90 % členů. Vyplývá to z šetření projektu SYPO, kterého se zúčastnilo 867 členů oblastních metodických kabinetů. Metodické kabinety jsou realizovány projektem SYPO, na jehož  financování se podílí MŠMT a EU a který realizuje Národní pedagogický institut ČR. 

Kromě vzájemného sdílení příkladů inspirativní praxe oceňují členové oblastních kabinetů zejména přístup k materiálům podpory. Vítají také možnost navázat kontakty s učiteli z jiných škol. „Tuto příležitost zmiňovali členové všech kabinetů, nejčastěji však učitelé z kabinetu Předškolní a prvostupňové vzdělávaní,“ říká Kateřina Trnková z projektu SYPO a dodává: „Z odpovědí respondentů tohoto kabinetu vyplývá, že spolupracující předškolní a prvostupňoví učitelé jsou velmi aktivní, nadšení a vděční za přínosy kabinetu v profesní i osobní rovině.“

Členové kabinetů pozitivně vnímají dopad a vliv účasti v metodických kabinetech na jejich vlastní výuku i na rozvoj praxe ve škole jako celku. „Respondenti mají také pocit, že tento rozvoj mohou ve svých školách sami ovlivnit,“ dodává Trnková. 

Jaké poznatky z metodických kabinetů učitelé nejčastěji využívají v praxi?

• Výukové materiály (pracovní listy, úlohy, hry, pokusy)
• Prvky formativního hodnocení
• Využití ICT ve výuce (napříč předměty)
• Rozvoj digitálních dovedností
• Nové výukové metody

Přenos znalostí a zkušeností do škol

Přibližně 94 % respondentů uvedlo, že informace z metodických kabinetů předává kolegům nebo vedení školy. Systematicky dochází k přenosu informací nejčastěji u respondentů z kabinetů Předškolní a prvostupňové vzdělávání (34 %) a Český jazyk a literatura (25 %). Mezi nejběžnější způsoby patří podle respondentů sdílení informací v rámci běžné komunikace s kolegy a předávání materiálů podpory jako jsou metodické příručky nebo informace o webinářích. Přibližně polovina učitelů matematiky a českého jazyka informuje o dění v metodických kabinetech také v rámci školního předmětového sdružení.

Spolupráci s vedením školy a kolegy popisuje Mgr. Soňa Havlíčková ze SŠ stavební v Třebíči, která říká: „Ředitel školy si je vědom přínosu mojí činnosti pro školu, zajímá se o náplň mojí práce, řešíme spolu některé problémy. U nás ve škole se pravidelně konají setkání oblastního metodického kabinetu Třebíčsko a plánujeme i další akce. S kolegyněmi češtinářkami ze školy jsem samozřejmě v pravidelném kontaktu a akcí se aktivně účastní. Vím, že i naši matematici jsou od samého počátku členy kabinetu Matematika a její aplikace a jeho činnost si chválí.“ V podobné situaci působí také Lucie Topinková ze ZŠ Komenského 2 ve Žďáře nad Sázavou: „V naší škole jsme v kabinetu Český jazyk a literatura tři, dva kolegové jsou v kabinetu Přírodovědné vzdělávání a jeden v kabinetu Informatika a ICT. Vedení školy mě podporuje a poskytuje mi možnost připravovat setkání v naší škole.“ Lucie Dostálková z Gymnázia Chotěboř doplňuje: „Za dva roky se mi podařilo dát dohromady ke třiceti češtinářům z různých typů škol našeho regionu. S mnohými se potkáváme opakovaně na různých vzdělávacích akcích kabinetu, sdílíme tipy na aktuality z oboru, ale i na zajímavé akce, které se konají v našem okolí.“

O šetření

Do celonárodního dotazníkového šetření se zapojilo 867 členů oblastních metodických kabinetů Český jazyk a literatura, Informatika a ICT, Matematika a její aplikace, Předškolní a prvostupňové vzdělávání a Přírodovědné vzdělávání. Šetření proběhlo v květnu 2022.

O metodických kabinetech

Metodické kabinety jsou zřízeny v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) a jejich hlavním cílem je vytvářet prostor pro odborný růst a průběžný profesní rozvoj pedagogických pracovníků. Metodické kabinety dále zajišťují systematický a koordinovaný rozvoj předmětových didaktik na úrovni jednotlivých krajů s využitím stávajících struktur, tzv. předmětových komisí a metodických sdružení, které fungují ve školách.

Metodické kabinety jsou navrženy jako strukturovaná profesní společenství učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů. Jsou místem, kde si učitelé mohou rozšiřovat své znalosti a profesní dovednosti, vyměňovat si zkušenosti s kolegy a dále se profesně vzdělávat ve svém oboru. Metodické kabinety zajišťují pedagogům aplikaci inovací oborových didaktik a zaměřují se také na pedagogicko-psychologické znalosti a zkušenosti učitelů. Jsou platformou, která podporuje činnost jednotlivých učitelů na národní, krajské a oblastní úrovni a dělí se podle jednotlivých oblastí rámcových vzdělávacích programů. 

Metodické kabinety

• Český jazyk a literatura (zahájení činnosti 2019)
• Matematika a její aplikace (2019)
• Informatika a ICT (2019)
• Předškolní a prvostupňové vzdělávání (2021)
• Přírodovědné vzdělávání (2021)
• Cizí jazyky (2022)
• Společenskovědní vzdělávání (2022)

Praha, 23. 1. 2023

Zástupci České školní inspekce a projektu SYPO Národního pedagogického institutu ČR se na společném setkání na konci roku 2022 věnovali možnostem podpory škol se začínajícími učiteli. Více než 300 inspektorů z celé ČR se seznámilo se závěry, které vyplynuly z pilotáže Modelu systému podpory začínajících učitelů projektu SYPO, nebo s novými materiály k adaptačnímu procesu začínajících učitelů. Inspektoři zároveň sdíleli své postřehy, které nabyli během své inspektorské praxe a které se týkaly např. průběhu adaptačního období začínajících učitelů ve školách, komunikace mezi začínajícími a uvádějícími učiteli nebo možností poskytování zpětné vazby začínajícím učitelům.

Materiály projektu SYPO, který realizuje NPI ČR a na jehož financování se podílí MŠMT a EU,  jsou zdarma určeny všem aktérům adaptačního procesu, tedy začínajícím a uvádějícím učitelům a vedení škol. Na jejich vzniku se podíleli učitelé i ředitelé, kteří mají s adaptací a podporou začínajících učitelů bohaté zkušenosti. „Velmi si vážíme také toho, že kromě týmu spolupracujících učitelů a ředitelů jsme loni navázali spolupráci také s Učitelskou platformou a projektem Začni učit!“ říká Monika Brodská, týmová manažerka klíčové aktivity Začínající učitel projektu SYPO. Součástí materiálů jsou četné příklady inspirativní praxe.

Informace, které představili zástupci projektu SYPO, vycházely z průběžných výsledků první a druhé pilotáže Modelu systému podpory začínajících učitelů. Do pilotáže bylo v letech 2019-2022 zapojeno 150 škol z celé ČR. Jejím hlavním cílem bylo ověřit navržený Model a také shromáždit příklady inspirativní praxe a zkušenosti s podporou začínajících učitelů v těchto školách. Do spolupráce byly zapojeny MŠ, ZŠ, SŠ i ZUŠ.

„Z reakcí inspektorů ČŠI víme, že téma začínajících učitelů při inspekční činnosti ve školách často řeší a že se začínajícím učitelům snaží pravidelně věnovat, aby jim co nejvíce usnadnili vstup do praxe. Zajímá je proto vývoj tématu, další možnosti podpory, aktuálně doporučované postupy práce se začínajícími učiteli i nové materiály,“ doplňuje Monika Brodská z projektu SYPO a dodává: „Těší nás, že naprostá většina inspektorů dvě proběhlá setkání vyhodnotila jako přínosná. Nejvíce ocenili konkrétní ukázky využití plánu adaptace a způsobů spolupráce mezi začínajícím a uvádějícím učitelem.“

Podpora pro školy se začínajícími učiteli ZDE.

Klíčová aktivita Začínající učitel projektu SYPO zajistila celodenní odborný program Studentské konference budoucích akademických pracovníků, která se konala 8. - 9. 11. 2022 na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Projekt SYPO, který na konferenci reprezentovali mimo jiné zkušení učitelé a ředitelé, se významně podílel na obsahu druhého dne konference. Projekt SYPO je realizován NPI ČR a na jeho financování se podílí EU a MŠMT.

„Bylo nám velikou ctí, že nás oslovila fakulta vzdělávající učitele a že se konference zúčastnilo kromě studentů, z nichž někteří sami učí, také pedagogové fakulty,“ říká Monika Brodská z projektu SYPO a dodává: „Vnímáme to nejen jako ocenění naší dosavadní práce, ale také tak, že téma podpory začínajících učitelů a jejich cesty adaptačním obdobím je velmi potřebné a praxí žádané.“

V dopolední společné části se účastníci seznámili s výsledky pilotáže Modelu systému podpory začínajících učitelů. Model seznamuje školy s tzv. adaptačním obdobím, ukazuje konkrétní adaptační plány a příklady inspirativní praxe. Pilotáž, do které se zapojilo 150 škol, Model dál rozvinula a zdokonalila. Kromě toho měli účastníci konference možnost seznámit se s dalšími dosavadními výstupy projektu, jako jsou příručky pro začínající a uvádějící učitele nebo vedení škol či tzv. čtyřlístky.

Materiály a další podporu pro školy se začínajícími učiteli najdete ZDE.

V odpolední části se účastníci mohli zúčastnit jednoho ze tří paralelně probíhajících workshopů, které se věnovaly komunikačním dovednostem a poskytování zpětné vazby, práci s portfoliem žáka i pedagoga nebo sebereflexi vlastních dovedností. „Workshopy zajistili zkušení učitelé, kteří s námi dlouhodobě spolupracují při navrhování systému podpory začínajících učitelů. Byla radost sledovat velké nadšení, které jim i po letech či desetiletích v praxi jejich vlastní pedagogická práce přináší, což dokázali předat také účastníkům konference,“ doplňuje Monika Brodská.