Jak správně zabezpečit školní e-maily, jak se chránit proti úniku citlivých dat o žácích nebo jak zajistit bezpečnost dětí v kyberprostoru? To jsou jen některá z témat, která v sérii populárních podcastů probírají ICT odborníci Pavel Matějíček a Václav Maněna. Jejich podcastová série KIMcast včetně mnoha informačních online materiálů je nově k dispozici na webových stránkách projektu SYPO Národního pedagogického institutu České republiky.
Školy sdílejí online nebo ve svých interních systémech velké množství dat – od informací o žácích a učitelích, elektronických třídnic, studijních materiálů, výsledků testů, fotek z akcí až po objednávky jídel nebo kamerové systémy. „V případě úspěšného útoku – a byli jsme svědky několika, ke kterým došlo – mohou školy o tato data přijít,“ říká expert na kybernetickou bezpečnost a jeden z autorů KIMcastů Pavel Matějíček. „Pokud uniknou osobní údaje žáků, musí se to hlásit úřadu pro ochranu osobních údajů, hrozí pokuta a spousta dalších nepříjemností. Bohužel toto si až do prvního incidentu často spousta lidí neuvědomuje,“ dodává Matějíček.
„Význam zabezpečení škol navíc prudce vzrostl v době online výuky, kdy školy řeší například ochranu školních i osobních údajů, možnosti ukládání a sdílení materiálů nebo bezpečnost dětí v kyberprostoru,“ říká Václav Maněna, učitel ICT a druhý spoluautor KIMcastů. Série, která už čítá více než deset epizod, vznikla původně jako informační kanál pro krajské ICT metodiky projektu SYPO. Ti působí ve všech krajích při krajských pracovištích NPI ČR a bezplatně pomáhají školám v oblasti ICT. „Podle nás KIMcasty obsahují tak zajímavé a přínosné informace, že jsme se rozhodli je zveřejnit také pro učitele a ředitele,“ říká Jiří Nekola, hlavní projektový manažer projektu SYPO.
Podcasty nejenže nyní zažívají boom popularity, ale také mohou vznikat velmi rychle a operativně. Jejich nespornou výhodou je možnost poslechnout si je kdykoli podle chuti a času posluchače. „Máme zkušenost, že naše podcasty si posluchači pouštějí v autě nebo klidně během dozoru ve školní jídelně,“ dodává Václav Maněna.
Každá epizoda KIMcastu se skládá z hlavního tématu a aktualit. Součástí epizody je také informační servis, tedy plno podrobnějších informací, doplňujících textů a odkazů, které posluchači najdou na webu projektu SYPO.
„Prakticky nepřetržitě monitorujeme profesní skupiny na sociálních sítích, ve kterých se sdružují učitelé. Díky tomu víme, jaké problémy učitelé aktuálně řeší, a dokážeme na ně reagovat,“ říká Pavel Matějíček. „A samozřejmě si zapisujeme dotazy z praxe, které přicházejí neustále od učitelů a obyčejných uživatelů. Nejraději jsme, když si o témata napíšou sami posluchači. A samozřejmě přinášíme také tipy na užitečné aplikace, které sami používáme.“
Série podcastů je dalším rozšířením podpory, kterou projekt SYPO přináší prostřednictvím nejrozmanitějších webinářů a workshopů zdarma všem školám. Projekt SYPO je součástí NPI ČR a na jeho financování se podílí MŠMT a EU.
Kde si KIMcast poslechnout?
O spoluautorech KIMcastu
-
Václav Maněna, učitel ICT na lyceu v Březové, spoluautor knihy Moderně s Moodlem: jak využít e-learning ve svůj prospěch, spoluautor YouTube kanálu Videovýuka, správce skupin Výuka informatiky a Moodle CZ & SK. Několik let připravoval budoucí učitele informatiky a školil ICT koordinátory na Univerzitě Hradec Králové a má mnohaleté zkušenosti se zaváděním vzdělávacích technologií na ve školství.
-
Pavel Matějíček, specialista na IT bezpečnost a hacking, provozuje web spajk.cz a pracuje jako manažer technické podpory ve společnosti ESET.
Jak správně zabezpečit školní e-maily, jak se chránit proti úniku citlivých dat o žácích nebo jak zajistit bezpečnost dětí v kyberprostoru? To jsou jen některá z témat, která v sérii populárních podcastů probírají ICT odborníci Pavel Matějíček a Václav Maněna. Jejich podcastová série KIMcast včetně mnoha informačních online materiálů je nově k dispozici na webových stránkách projektu SYPO Národního pedagogického institutu České republiky.
Školy sdílejí online nebo ve svých interních systémech velké množství dat – od informací o žácích a učitelích, elektronických třídnic, studijních materiálů, výsledků testů, fotek z akcí až po objednávky jídel nebo kamerové systémy. „V případě úspěšného útoku – a byli jsme svědky několika, ke kterým došlo – mohou školy o tato data přijít,“ říká expert na kybernetickou bezpečnost a jeden z autorů KIMcastů Pavel Matějíček. „Pokud uniknou osobní údaje žáků, musí se to hlásit úřadu pro ochranu osobních údajů, hrozí pokuta a spousta dalších nepříjemností. Bohužel toto si až do prvního incidentu často spousta lidí neuvědomuje,“ dodává Matějíček.
„Význam zabezpečení škol navíc prudce vzrostl v době online výuky, kdy školy řeší například ochranu školních i osobních údajů, možnosti ukládání a sdílení materiálů nebo bezpečnost dětí v kyberprostoru,“ říká Václav Maněna, učitel ICT a druhý spoluautor KIMcastů. Série, která už čítá více než deset epizod, vznikla původně jako informační kanál pro krajské ICT metodiky projektu SYPO. Ti působí ve všech krajích při krajských pracovištích NPI ČR a bezplatně pomáhají školám v oblasti ICT. „Podle nás KIMcasty obsahují tak zajímavé a přínosné informace, že jsme se rozhodli je zveřejnit také pro učitele a ředitele,“ říká Jiří Nekola, hlavní projektový manažer projektu SYPO.
Podcasty nejenže nyní zažívají boom popularity, ale také mohou vznikat velmi rychle a operativně. Jejich nespornou výhodou je možnost poslechnout si je kdykoli podle chuti a času posluchače. „Máme zkušenost, že naše podcasty si posluchači pouštějí v autě nebo klidně během dozoru ve školní jídelně,“ dodává Václav Maněna.
Každá epizoda KIMcastu se skládá z hlavního tématu a aktualit. Součástí epizody je také informační servis, tedy plno podrobnějších informací, doplňujících textů a odkazů, které posluchači najdou na webu projektu SYPO.
„Prakticky nepřetržitě monitorujeme profesní skupiny na sociálních sítích, ve kterých se sdružují učitelé. Díky tomu víme, jaké problémy učitelé aktuálně řeší, a dokážeme na ně reagovat,“ říká Pavel Matějíček. „A samozřejmě si zapisujeme dotazy z praxe, které přicházejí neustále od učitelů a obyčejných uživatelů. Nejraději jsme, když si o témata napíšou sami posluchači. A samozřejmě přinášíme také tipy na užitečné aplikace, které sami používáme.“
Série podcastů je dalším rozšířením podpory, kterou projekt SYPO přináší prostřednictvím nejrozmanitějších webinářů a workshopů zdarma všem školám. Projekt SYPO je součástí NPI ČR a na jeho financování se podílí MŠMT a EU.
Kde si KIMcast poslechnout?
O spoluautorech KIMcastu
-
Václav Maněna, učitel ICT na lyceu v Březové, spoluautor knihy Moderně s Moodlem: jak využít e-learning ve svůj prospěch, spoluautor YouTube kanálu Videovýuka, správce skupin Výuka informatiky a Moodle CZ & SK. Několik let připravoval budoucí učitele informatiky a školil ICT koordinátory na Univerzitě Hradec Králové a má mnohaleté zkušenosti se zaváděním vzdělávacích technologií na ve školství.
-
Pavel Matějíček, specialista na IT bezpečnost a hacking, provozuje web spajk.cz a pracuje jako manažer technické podpory ve společnosti ESET.
V současné situaci věnují učitelé nejvíce času přípravě výuky, poskytování zpětné vazby žákům a svému dalšímu vzdělávání. Na jednu vyučovací hodinu se učitelé nejčastěji připravují do 60 minut. Vyplývá to z bleskového průzkumu projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), který patří pod Národní pedagogický institut (NPI) a na jehož financování se podílí EU. Do průzkumu se zapojilo 226 učitelů.
Časově nejnáročnější je podle učitelů příprava výuky. Více než třetina dotázaných učitelů stráví nad přípravou jedné vyučovací hodiny přibližně 20 – 45 minut, pro téměř 40 % respondentů je to zhruba 60 minut. Výuce samotné patří z hlediska časové náročnosti až čtvrtá příčka. Více času věnují učitelé opravování úkolů a poskytování zpětné vazby a také sebevzdělávání.
„Významná pozice dalšího profesního vzdělání je logická. Online výuka byla pro učitele něco nového, naprosto neprobádané území,“ říká Jiří Nekola, hlavní projektový manažer SYPO, a dodává: „Zatímco loni na jaře někteří tak trochu vyčkávali, co se stane a mnohdy si vystačili jen s e-maily, velmi záhy pochopili, že dlouhodobě se výuka bez digitální techniky a nejrůznějších online nástrojů prostě neobejde.“ K profesnímu rozvoji pedagogů přispívají webináře, online kurzy a workshopy, volně přístupné aplikace nebo sdílení zkušeností s kolegy v metodických kabinetech.
Online výuka loni a letos
Z průzkumu vyplývá, že učitelé jsou si letos s výukou jistější, vycházejí ze svých osobních zkušeností z uplynulého roku a nebojí se zkoušet nové metody. Využívají více synchronní výuku, nastavili v ní systém a pevná pravidla. Poznali možnosti, výhody a nevýhody různých metod a aplikací pro výuku, její plánování i procvičování učiva. „Učitelé jsou ochotni sdílet materiály, vzájemně se inspirují, scházejí se například v metodických kabinetech i s kolegy z jiných škol,“ říká Nekola a shrnuje: „Nastala také poměrně zajímavá situace, kdy se učitelé mnohdy učili od svých žáků, starší učitelé od mladších.“
Podle názorů respondentů jsou školy lépe materiálně vybavené, došlo k výraznému zlepšení digitálních dovedností pedagogů a výuka může být pestřejší. Mnozí však vnímají také velkou náročnost spojenou s online výukou, problémy s klesající motivací a soustředěností žáků i obavu, že neproberou naplánované učivo.
V současné situaci věnují učitelé nejvíce času přípravě výuky, poskytování zpětné vazby žákům a svému dalšímu vzdělávání. Na jednu vyučovací hodinu se učitelé nejčastěji připravují do 60 minut. Vyplývá to z bleskového průzkumu projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), který patří pod Národní pedagogický institut (NPI) a na jehož financování se podílí EU. Do průzkumu se zapojilo 226 učitelů.
Časově nejnáročnější je podle učitelů příprava výuky. Více než třetina dotázaných učitelů stráví nad přípravou jedné vyučovací hodiny přibližně 20 – 45 minut, pro téměř 40 % respondentů je to zhruba 60 minut. Výuce samotné patří z hlediska časové náročnosti až čtvrtá příčka. Více času věnují učitelé opravování úkolů a poskytování zpětné vazby a také sebevzdělávání.
„Významná pozice dalšího profesního vzdělání je logická. Online výuka byla pro učitele něco nového, naprosto neprobádané území,“ říká Jiří Nekola, hlavní projektový manažer SYPO, a dodává: „Zatímco loni na jaře někteří tak trochu vyčkávali, co se stane a mnohdy si vystačili jen s e-maily, velmi záhy pochopili, že dlouhodobě se výuka bez digitální techniky a nejrůznějších online nástrojů prostě neobejde.“ K profesnímu rozvoji pedagogů přispívají webináře, online kurzy a workshopy, volně přístupné aplikace nebo sdílení zkušeností s kolegy v metodických kabinetech.
Online výuka loni a letos
Z průzkumu vyplývá, že učitelé jsou si letos s výukou jistější, vycházejí ze svých osobních zkušeností z uplynulého roku a nebojí se zkoušet nové metody. Využívají více synchronní výuku, nastavili v ní systém a pevná pravidla. Poznali možnosti, výhody a nevýhody různých metod a aplikací pro výuku, její plánování i procvičování učiva. „Učitelé jsou ochotni sdílet materiály, vzájemně se inspirují, scházejí se například v metodických kabinetech i s kolegy z jiných škol,“ říká Nekola a shrnuje: „Nastala také poměrně zajímavá situace, kdy se učitelé mnohdy učili od svých žáků, starší učitelé od mladších.“
Podle názorů respondentů jsou školy lépe materiálně vybavené, došlo k výraznému zlepšení digitálních dovedností pedagogů a výuka může být pestřejší. Mnozí však vnímají také velkou náročnost spojenou s online výukou, problémy s klesající motivací a soustředěností žáků i obavu, že neproberou naplánované učivo.
Projekt Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) připravil pro učitele novou možnost, jak se zdokonalovat v online nástrojích a možnostech online i prezenční výuky. Tento týden bude spuštěno Pískoviště, tedy virtuální prostor pro setkávání učitelů nad jedním konkrétním tématem. Projekt SYPO je součástí Národního pedagogického institutu ČR a je spolufinancován EU.
Projekt SYPO připravuje již téměř rok webináře, které se věnují distanční výuce a přinášejí učitelům tipy na konkrétní nástroje a aplikace. „Pískoviště na úspěch webinářů přímo navazuje a naši podporu ještě rozšiřuje – od přijímání informací k jejich praktickému a aktivnímu používání,“ říká Jiří Nekola, hlavní projektový manažer SYPO, a dodává: „Na našem online Pískovišti účastníci ukážou kolegům, jaké nástroje používají, a zjistí, jak fungují aplikace využívané kolegy.“
Pískoviště nabídne prostor k setkání s kolegy, ke sdílení zkušeností k danému tématu vzdělávání, k získání nových informací a inspirací. Každý účastník může ukázat praktické tipy k metodice výuky, online i prezenční, a hlavně získat náměty od dalších účastníků. Obsahem Pískoviště není odborný výklad lektora. Jeho cílem je hlavně to, aby si učitelé ukázali možnosti výuky, ze kterých jsou nadšení, případně se zdokonalili v tom, v čem si nejsou jistí Možná se tak vyhnou zbytečným omylům a přehmatům během výuky.
V současné době se mohou zájemci hlásit na témata:
- Ukažme si, jak motivujeme či aktivizujeme žáky při online výuce na II. stupni ZŠ
- Podělme se o zkušenosti s efektivní online komunikací se žáky na I. stupni ZŠ
- Quizizz - inspirujme se navzájem svými příklady používání na II. stupni ZŠ
Více informací a možnost přihlášení zde.