Současná online výuka, do které jsme ve školách nečekaně spadli, přinesla mnoho výzev a příležitostí naučit se využívat různá online prostředí. Jednou z prvních výzev bylo ovládnutí zvolených online prostředí, nastavit na nové formy výuky děti a jejich rodiče, začít zadávat různé úkoly, reagovat a hodnotit vypracované úkoly od dětí.
Navazující výzvou se stala potřeba komunikovat. Dávat si zpětnou vazbu k úkolům, vytvářet podporu těm, kteří to potřebují, vyjasňovat, konkretizovat či třeba individualizovat výuku.
Možná je současnou výzvou spolupráce. Pokud ve spolupráci vnímáme prostor kvalitu výuky, chápeme potenciál vzájemného učení, týmovou práci a spolupráci, je právě spolupráce v online výuce onou další výzvou, která se nyní nabízí.
A právě komunikace a spolupráce, jejich různé podoby, formy, možnosti bych rád s vámi sdílel tak, jak online praxi nyní vnímám, žiji.
Kde a jak můžeme komunikovat?
Naše škola se shodou předchozích okolností jednoznačně nastavila pro Google Classroom (chcete-li učebnu). A právě tento systém nám nabízí prostor pro komunikaci.
První možností je komunikace ve „Streamu“, v prostoru, kde jsou jednotlivé úkoly zadané učiteli, ke kterým se může rozvíjet diskuze dětí s učiteli, či mezi sebou.
Další možností je komunikace u zadání úkolu, kde mohou děti reagovat na vše potřebné. Komunikace je určena všem, ke kterým úkol směřuje, a stává se tak adresnou. Vzájemná komunikace mezi dětmi může otevírat i určité možnosti spolupráce, vzájemné podpory a pomoci.
Zásadní oblast komunikace je v místě, kde odevzdává dítě svou práci. Komunikace probíhá na bázi osobní, soukromé, kterou nikdo jiný, než dané dítě, nevidí. Tato komunikace vede často k hodnocení, zpětné vazbě, zda dítě úkol splnilo, ale i ke komunikaci reagující na potřeby dítěte, které píše např. čemu nerozumí, ověřuje si, zda pochopilo zadání správně apod.
Velmi zajímavou komunikací jsou reakce vedené přímo v odevzdané práci, ukazující konkrétní místa v dokumentu. Komentáře učitele mohou být doplněny reakcemi dítěte, což vede k širšímu chápání problematiky i k rozvoji spolupráce.
Ač se teprve nyní dostáváme ke spolupráci. Určitě jste si všimli, že již několik možností bylo pojmenováno. Pojďme si je připomenout:
- Komunikace, prostřednictvím níž mohou děti spolupracovat při zadání úkolu, vyjasňovat si, o co jde, jak na problém apod. Součástí této spolupráce může být moderování, navedení indiciemi a další kroky, kterými učitel provází problematikou a „pootvírá dvířka“.
- Osobní forma komunikace a spolupráce mezi rolemi učitel a dítě nalezneme u odevzdaného úkolu, a to na bázi obecného komentáře k celému úkolu, tak konkrétního cíleného komentáře k danému místu v práci dítěte. Právě na těchto bodel lze spolupráci rozvíjet.
Jaké další možnosti spolupráce můžeme v online prostředí Google Classroom rozvíjet?
Možnosti spolupráce se odvíjejí od principu sdílení a spolupráce na jednotlivých online dokumentech. Jaké náměty používané v běžné praxi lze použít:
- Společné sestavování příběhu – každé dítě vkládá jednu větu, souvětí do sdíleného dokumentu.
- Společné doplňování, zpracování výstupu, materiálu – např. důkazy jarní přírody složené s fotografií dětí – každé dítě vloží jeden obrázek – důkaz např. ze své zahrádky včetně popisu o jakou rostlinu jde – společně vytvářený herbář. (Zde je důležité připomenout, že s učebnou lze pracovat i prostřednictvím mobilního telefonu, tak ideálně fotit, vkládat obrázky či skenovat.)
- Fyzikální pokus, jeho výsledek různě pojatý v jednotlivých domovech – každé dítě vloží fotografii svého pokusu, jak na „to“ šlo.
- Společné sestavení myšlenkové mapy v Nákresech, kde může zafungovat vzájemná inspirace.
Nezapomeňme ale na nástroj komentářů, který je v každém Google dokumentu. Kromě reakcí učitele, můžeme zapojit žáky, kteří mohou formulovat ocenění, náměty a doporučení. Zároveň díky komentářům mohou děti společně komentovat různé texty, ale i obrázky či pdf dokumenty. Silným nástrojem je možnost komentovat již existující komentář, tedy rozvíjet otevřenou diskuzi či vytvářet komunikační vlákno.
A tak se nakonec dostáváme opět ke komunikaci, tedy na začátek. Ano, jsme součástí cyklu a každý cyklus je novou příležitostí pro posun, zkvalitnění, zdokonalení se.
Držím nám všem palce!
Autor: Mgr. Daniel Janata, zástupce ředitele ZŠ Školamyšl v Litomyšli