Malotřídka v Chodovicích na Hořicku patří k těm školám, které ještě do nedávna fungovaly zcela výhradně klasickým způsobem, tedy tradiční metodou výuky - ve třídě s „tužkou a papírem“. Chod školy ale zcela změnil nástup virové pandemie COVID-19 a následné vyhlášení nouzového stavu, což prakticky znamenalo uzavření škol.
Pod heslem „Učíme se stále, společně to zvládneme“ přistoupila Mgr. Lucie Nimsová, ředitelka ZŠ a MŠ Chodovice, k implementaci aplikace Microsoft Teams, zajistila proškolení pedagogů a informovala rodiče o změně formátu výuky. To vše proběhlo v rozmezí několika dní a, světe div se, nové výukové prostředí se okamžitě osvědčilo. Chodovická malotřídka se zapojila do online vzdělávání mezi prvními, a jak mi při telefonické konzultaci sdělily učitelky, jejich přáním je i nadále zapojovat moderní technologie do vyučovacího procesu.
Distanční vzdělávání má jistě i své stinné stránky. Pedagogové jsou pro žáky určitým způsobem vzorem i poskytovatelem znalostí. Když chybí fyzická interakce mezi učiteli a žáky, pak mají žáci tendenci ztratit osobní interakci se svými pedagogy, a tím se může narušit jejich mentální růst. Na druhé straně, distanční vzdělávání umožňuje žákům zbavit se nejrůznějších úzkosti a stresu, spojených s dojížděním, ranním vstáváním apod. Flexibilita je další primární výhodou distančního vzdělávání, protože umožňuje studium svým vlastním tempem a žáci se učí být pány svého vlastního času.
Jak říká paní ředitelka, bylo by škoda promarnit příležitost přiblížit se mladé generaci prostřednictvím digitálních technologií, tím spíše, že k nám brzy začnou chodit děti generace alfa, narozené po roce 2015 a pro ně být on-line bude přirozené jako dýchat. Tyto děti budou integrovat technologie do svých životů a klasické učení jim bude na hony vzdálené.
"Musíme zůstat ve spojení, abychom si vybudovali dlouhodobou odolnost vzdělávacího systému," myslí si paní ředitelka Nimsová.
Autorka: Mgr. Dagmar El-Hmoudová, Ph.D., odborný krajský metodik v Královéhradeckém kraji