Život mateřských škol po návratu aneb "nešťourej se v nose" už dnes tak doslova neplatí

Mateřské školy byly jako jediné otevřeny nejdéle ze všech škol během tohoto školního roku. Nebyly plošně uzavřeny. Uzavřeny byly podle Usnesení vlády ČR ze dne 26. února 2021, č. 200 o přijetí krizového opatření s účinností od 27.2 2021. Byla to pro ně značná změna, i přesto, že některé z nich, měly zkušenost díky karanténě. Řešila se online komunikace s dětmi, s rodiči, distanční vzdělávání předškoláků. Zaměstnanci najednou dostávali i jiné pracovní úkoly, než za standartních podmínek provozu školy. Řešilo se očkování pedagogických pracovníků, testování, očekávaly se informace o znovuobnovení provozu.

Od 12. dubna 2021 se mohly do mateřských škol vrátit děti, které plní povinné předškolní vzdělávání. Musely však absolvovat testování a mateřské školy musely zajistit podmínky pro testování dětí i zaměstnanců, mít na to prostor, zaměstnance, vytvořit vlastní manuál procesů, zajistit, aby se nikde nekumulovalo více rodičů a dětí déle než 15 min. Nikoho už asi nepřekvapí, že do datových schránek k tomuto částečnému otevření škol dorazily pokyny a metodiky s více jak jedenácti přílohami. Do škol také dorazily testy. Sociální sítě se zaplnily různými zkušenostmi, vynalézavostí při řešení požadavků, sdílením dobré praxe, vtipy ale i negativními komentáři – každý to napsal podle toho, jak to prožíval a vnímal. Pro většinu dětí to byla dlouhá doba, která se ale pro krizová opatření značně lišila od prázdnin. Nemohly být se svými kamarády a se svými učitelkami a většinu svého času trávily v kruhu své rodiny a domova.

Jaký tedy je a bude návrat do mateřských škol? Co se na životě dětí změnilo a s čím je třeba počítat nebo co je nutné udělat? Návrat dětí byl velkým tématem i pro sekci MŠ Stálé konference ředitelů, tady je souhrn několika postřehů:

  • Testování. Vysvětlit dětem, že v tomto případě nejde o nevhodné šťourání v nose, ale o testování. A jak to bude, pokud se v MŠ bude testovat i nadále? Jde o práci s dětmi, předškoláci to zvládli, ale u menších dětí bude případně třeba získat jejich důvěru, aby se nebály, nebrečely. Půjde o inspiraci a motivaci, jak to zvládnout organizačně i psychologicky. A taky trochu o to odlišit situaci, která je prospěšná pro zdraví, moje i ostatních, a o nevhodné chování, když si potřebuji vyčistit nos. :) Dětem vysvětlit toto i další hygienické návyky, které jsou prevencí nejen nemoci Covid 19.
  • Adaptace dětí. Děti si budou znovu zvykat a adaptovat se na prostředí MŠ, na školkový režim, kamarády i na paní učitelky. Podobně jako po letních prázdninách. Půjde o trpělivost a dostatek času. Půjde o nastavení návyků a řádu.
  • Emoce a dodržování aktuálních nařízení. Uvidíme, jak to bude s respirátory v MŠ a dodržování omezení kontaktů, rozestupů. Děti se to jistě naučí, bude-li to nezbytné, ale z praxe je zřejmé, že děti potřebují fyzický kontakt jak mezi sebou navzájem, tak s paní učitelkou. Nechci vysloveně psát, že po abstinenci vztahů „naskáčí“ na paní učitelku, ale v určitém slova smyslu to tak může být. :) Půjde o to, dát průchod radosti, že jsme všichni spolu a projevit vzájemné vztahy. Buďme připraveni pro všechny varianty a způsoby radosti ze vzájemných vztahů, kamarádství a přátelství.
  • Zpětná vazba za uplynulé období od rodičů. Je vhodné poslat rodičům dotazník a požádat je o jejich pohled na dítě. Jak dítě z jejich pohledu zvládlo celé období doma? S kým nejčastěji trávilo čas? Jak trávilo čas doma (chodilo ven do přírody, hrálo si, sledovalo PC, apod.)? Nebo zda případně neprožívá úmrtí blízkého člena rodiny. Nebo stačí napsat a požádat o informaci v případě, má-li dítě s něčím problém. Jde o to mít aktuální informaci o dítěti a zohlednit při plánování vzdělávacího programu. Nebát se otevírat aktuální témata. S dětmi o nich mluvit.
  • Reflexe prožitků. S dětmi udělat reflexi toho, jaké to celé období pro ně bylo. Co bylo pro ně těžké, v čem vnímaly věci jinak apod. Jde o to vedle zpětné vazby od rodičů naslouchat a porozumět dětem. Podle toho s nimi pracovat jak individuálně tak s celou třídou.
  • Reflexe výstupů. S předškoláky projít jejich portfolia a úkoly, které doma dělali. Ať ukáží, jak pracovali, co je bavilo a co pro ně bylo naopak obtížné. Jde o to projevit zájem o práci dítěte, že nebyla jen tak pro nic, ale že měla smysl a že nás jako učitele zajímají výstupy dítěte a vše, co nám k tomu chce dítě sdělit. Uzavře se tak kapitola distančního vzdělávání a dítě bude vnímat cenu své práce.
  • Ekonomická situace rodin. Počítat s tím, že ekonomická situace mnohých rodičů může být jiná. Jde o to při plánování akcí mateřské školy (až tedy budou možné) myslet na finanční náročnost aktivity, případně nejprve zjišťovat zájem rodičů o tyto aktivity jako jsou např. školy v přírodě apod.

V neposlední řadě nebo spíš na prvním místě musíme myslet na to, že i ředitelky, zástupkyně a učitelky, učitelé, asistenti, chůvy, uklízečky, školnice a školníci v mateřských školách jsou „jen“ lidé. Pomáhá vzájemné sdílení mezi školami. Zvednout telefon a zavolat kolegyni ředitelce z jiné MŠ, zeptat se jak to dělá. Podobnou nabídku věcného sdílení připravuje i sekce MŠ Stálé konference ředitelů. Společný meet učitelek ze dvou a více školek -  i to už umíme a pomáhá to. :)

Jde o to vytvořit si takové podmínky, které nám umožní, a snad i někdy ulehčí, všechny naše pracovní úkoly, povinnosti, odhodlání a nasazení zvládnout tak, že budeme nejspíš unavení, ale ne vyčerpaní. Jde o to uvědomit si, co se nám s Covidem v konkrétní škole změnilo, jaké související úkoly máme navíc a že změny jsou tak časté, že někde musíme ubrat a něco změnit. Odlišit základní věci, základní kompetence při vzdělávacím procesu od druhotných činností. Jde o to být osvícení a prozíraví v hledání nového směru v situaci každé konkrétní školy jak ve směru k zaměstnancům, tak při práci s dětmi.

Vždyť možná to, co platilo dříve za pravidlo a standard, už dnes tak doslova neplatí.


Autorka: Mgr. et Mgr. Monika Vagenknechtová, členka Sekce MŠ Stálé konference ředitelů

Zpět