Mateřské školy byly jako jediné otevřeny nejdéle ze všech škol během tohoto školního roku. Nebyly plošně uzavřeny. Uzavřeny byly podle Usnesení vlády ČR ze dne 26. února 2021, č. 200 o přijetí krizového opatření s účinností od 27.2 2021. Byla to pro ně značná změna, i přesto, že některé z nich, měly zkušenost díky karanténě. Řešila se online komunikace s dětmi, s rodiči, distanční vzdělávání předškoláků. Zaměstnanci najednou dostávali i jiné pracovní úkoly, než za standartních podmínek provozu školy. Řešilo se očkování pedagogických pracovníků, testování, očekávaly se informace o znovuobnovení provozu.
Od 12. dubna 2021 se mohly do mateřských škol vrátit děti, které plní povinné předškolní vzdělávání. Musely však absolvovat testování a mateřské školy musely zajistit podmínky pro testování dětí i zaměstnanců, mít na to prostor, zaměstnance, vytvořit vlastní manuál procesů, zajistit, aby se nikde nekumulovalo více rodičů a dětí déle než 15 min. Nikoho už asi nepřekvapí, že do datových schránek k tomuto částečnému otevření škol dorazily pokyny a metodiky s více jak jedenácti přílohami. Do škol také dorazily testy. Sociální sítě se zaplnily různými zkušenostmi, vynalézavostí při řešení požadavků, sdílením dobré praxe, vtipy ale i negativními komentáři – každý to napsal podle toho, jak to prožíval a vnímal. Pro většinu dětí to byla dlouhá doba, která se ale pro krizová opatření značně lišila od prázdnin. Nemohly být se svými kamarády a se svými učitelkami a většinu svého času trávily v kruhu své rodiny a domova.
Jaký tedy je a bude návrat do mateřských škol? Co se na životě dětí změnilo a s čím je třeba počítat nebo co je nutné udělat? Návrat dětí byl velkým tématem i pro sekci MŠ Stálé konference ředitelů, tady je souhrn několika postřehů:
- Testování. Vysvětlit dětem, že v tomto případě nejde o nevhodné šťourání v nose, ale o testování. A jak to bude, pokud se v MŠ bude testovat i nadále? Jde o práci s dětmi, předškoláci to zvládli, ale u menších dětí bude případně třeba získat jejich důvěru, aby se nebály, nebrečely. Půjde o inspiraci a motivaci, jak to zvládnout organizačně i psychologicky. A taky trochu o to odlišit situaci, která je prospěšná pro zdraví, moje i ostatních, a o nevhodné chování, když si potřebuji vyčistit nos. :) Dětem vysvětlit toto i další hygienické návyky, které jsou prevencí nejen nemoci Covid 19.
- Adaptace dětí. Děti si budou znovu zvykat a adaptovat se na prostředí MŠ, na školkový režim, kamarády i na paní učitelky. Podobně jako po letních prázdninách. Půjde o trpělivost a dostatek času. Půjde o nastavení návyků a řádu.
- Emoce a dodržování aktuálních nařízení. Uvidíme, jak to bude s respirátory v MŠ a dodržování omezení kontaktů, rozestupů. Děti se to jistě naučí, bude-li to nezbytné, ale z praxe je zřejmé, že děti potřebují fyzický kontakt jak mezi sebou navzájem, tak s paní učitelkou. Nechci vysloveně psát, že po abstinenci vztahů „naskáčí“ na paní učitelku, ale v určitém slova smyslu to tak může být. :) Půjde o to, dát průchod radosti, že jsme všichni spolu a projevit vzájemné vztahy. Buďme připraveni pro všechny varianty a způsoby radosti ze vzájemných vztahů, kamarádství a přátelství.
- Zpětná vazba za uplynulé období od rodičů. Je vhodné poslat rodičům dotazník a požádat je o jejich pohled na dítě. Jak dítě z jejich pohledu zvládlo celé období doma? S kým nejčastěji trávilo čas? Jak trávilo čas doma (chodilo ven do přírody, hrálo si, sledovalo PC, apod.)? Nebo zda případně neprožívá úmrtí blízkého člena rodiny. Nebo stačí napsat a požádat o informaci v případě, má-li dítě s něčím problém. Jde o to mít aktuální informaci o dítěti a zohlednit při plánování vzdělávacího programu. Nebát se otevírat aktuální témata. S dětmi o nich mluvit.
- Reflexe prožitků. S dětmi udělat reflexi toho, jaké to celé období pro ně bylo. Co bylo pro ně těžké, v čem vnímaly věci jinak apod. Jde o to vedle zpětné vazby od rodičů naslouchat a porozumět dětem. Podle toho s nimi pracovat jak individuálně tak s celou třídou.
- Reflexe výstupů. S předškoláky projít jejich portfolia a úkoly, které doma dělali. Ať ukáží, jak pracovali, co je bavilo a co pro ně bylo naopak obtížné. Jde o to projevit zájem o práci dítěte, že nebyla jen tak pro nic, ale že měla smysl a že nás jako učitele zajímají výstupy dítěte a vše, co nám k tomu chce dítě sdělit. Uzavře se tak kapitola distančního vzdělávání a dítě bude vnímat cenu své práce.
- Ekonomická situace rodin. Počítat s tím, že ekonomická situace mnohých rodičů může být jiná. Jde o to při plánování akcí mateřské školy (až tedy budou možné) myslet na finanční náročnost aktivity, případně nejprve zjišťovat zájem rodičů o tyto aktivity jako jsou např. školy v přírodě apod.
V neposlední řadě nebo spíš na prvním místě musíme myslet na to, že i ředitelky, zástupkyně a učitelky, učitelé, asistenti, chůvy, uklízečky, školnice a školníci v mateřských školách jsou „jen“ lidé. Pomáhá vzájemné sdílení mezi školami. Zvednout telefon a zavolat kolegyni ředitelce z jiné MŠ, zeptat se jak to dělá. Podobnou nabídku věcného sdílení připravuje i sekce MŠ Stálé konference ředitelů. Společný meet učitelek ze dvou a více školek - i to už umíme a pomáhá to. :)
Jde o to vytvořit si takové podmínky, které nám umožní, a snad i někdy ulehčí, všechny naše pracovní úkoly, povinnosti, odhodlání a nasazení zvládnout tak, že budeme nejspíš unavení, ale ne vyčerpaní. Jde o to uvědomit si, co se nám s Covidem v konkrétní škole změnilo, jaké související úkoly máme navíc a že změny jsou tak časté, že někde musíme ubrat a něco změnit. Odlišit základní věci, základní kompetence při vzdělávacím procesu od druhotných činností. Jde o to být osvícení a prozíraví v hledání nového směru v situaci každé konkrétní školy jak ve směru k zaměstnancům, tak při práci s dětmi.
Vždyť možná to, co platilo dříve za pravidlo a standard, už dnes tak doslova neplatí.
Autorka: Mgr. et Mgr. Monika Vagenknechtová, členka Sekce MŠ Stálé konference ředitelů