Jaký dopad mohou mít metodické kabinety na všechny učitele, tedy i na ty, kteří nejsou do kabinetů přímo zapojeni? Jak mohou kabinety ovlivnit jejich práci?
Metodické kabinety jsou profesní společenství učitelů, která podpoří činnosti jednotlivých učitelů od té nejnižší, tj. oblastní úrovně, až po tu nejvyšší – národní úroveň. Učitelé už dlouhodobě upozorňují na to, že nejsou jejich podněty a připomínky brány v úvahu při tvorbě strategických dokumentů, nemohou se vyjádřit k připravovaným změnám ve školství. Přitom to jsou právě pedagogové z praxe, kteří dennodenně pracují s žáky, vidí problémy ve školství přímo v terénu. Tyto informace ale zatím nejsou předávány dále a učitelé jsou často frustrováni tím, že probírané učivo a získané dovednosti nejsou využitelné v praxi. Je třeba vytvořit komunikační platformu, v jejímž rámci by bylo možné vést profesní diskuzi pro jednotlivé obory. Stačí zapojení několika aktivních pedagogů v dané oblasti, aby byly informace předávány dále a někdo se jimi zabýval. Profitovat budou z toho všichni učitelé: budou vědět, kam se obrátit se svými podněty a problémy, kde získat ucelené a aktuální informační zdroje o daném předmětu a možnostech podpory svého profesního rozvoje.
Jaké výhody přinese práce v metodických kabinetech zapojeným učitelům?
Učitelé, kteří se zapojí do práce v metodických kabinetech, budou moci prohlubovat svou odbornou kvalifikaci, sdílet příklady inspirativní praxe, ale hlavně se budou podílet se na rozvoji příslušné vzdělávací oblasti. Podpora je plánována i pro začínající pedagogy. Důležité je, aby právě oni cítili pomoc hned na počátku své kariéry. Výhodu pro učitele spatřuji v tom, že metodické kabinety budou místem, kde si budou moci vyměňovat zkušenosti s kolegy z jiných škol a vznášet podněty ze svých oblastí přímo ke krajským a jejich prostřednictvím k národním kabinetům.
Co očekáváte od vašeho působení metodických kabinetů? Proč je pro vás osobně tato aktivita zajímavá?
Metodické kabinety by se měly stát důležitým prostředníkem vzájemného obousměrného předávání informací. Ve školství existuje řada problémů, které nejlépe dokážou pojmenovat právě ti, kterých se týkají. Ať jsem konkrétní – zcela nutná je revize RVP, ty jsou zastaralé a předimenzované, dále chybí systematizace dalšího vzdělávání učitelů, kdy školení pro učitele jsou nabízena různými vzdělávacími institucemi a agenturami, jejichž úroveň je velmi rozdílná. Jak se v tom má učitel orientovat? Pracuji ve školství od roku 1990, zažila jsem celou řadu ministrů, reforem, koncepcí, inovací, projektů. Stále však slyším od svých kolegů stížnosti, že tyto koncepce vytvářejí lidé, kteří snad ani nikdy neučili. Konstruktivní kritika je důležitá, je však potřeba dělat něco konkrétního pro to, abychom cítili smysluplnost naší práce a mohli svými podněty něco ovlivnit. Toto je mé očekávání a doufám, že bude naplněno. Jsem nepolepšitelný optimista.
 |
Mgr. Renáta Havelková je předsedkyní Krajského metodického kabinetu český jazyk a literatura v Olomouckém kraji. Vyučuje český jazyk a dějepis na Gymnáziu Olomouc – Hejčín, je předsedkyní předmětové komise českého jazyka a literatury.
|