V čem spatřujete přínosy projektu SYPO a proč jste se vy osobně rozhodl do projektu zapojit?
Projekt SYPO si klade za cíl výrazně podpořit ucelenost systému profesního rozvoje učitelů a ředitelů škol, což považuji za velmi potřebné. Oceňuji, že projekt je dostatečně ambiciózní, míří na relevantní skupiny lidí ve školství, snaží se pracovat náročnými, ale potenciálně velmi účinnými metodami, a také pojímá věci v provázanostech a s ohledem na širší rámec podpory dalšího vzdělávání učitelů a vedoucích pracovníků škol. Důležité také je, že projekt „nestaví na zelené louce“ – přináší sice mnoho nových příležitostí, ale některé postupy, jako třeba metodické kabinety, se opírají o dobré, ale trochu pozapomenuté zkušenosti z minulosti. Z těchto důvodů, a také proto, že mám s NIDV dlouhodobě velmi dobré zkušenosti z řady společných aktivity, jsem se do projektu rád zapojil.
Jaká máte očekávání? Jak by mohl projekt SYPO ovlivnit budoucnost českého školství?
Očekávám, že se podaří naplnit hlavní cíle a tím podpořit kvalitu práce škol. Myslím, že projekt SYPO může pomoci ustavit, posílit či „jen“ znovuobnovit účinné platformy a procesy podpory dalšího vzdělávání učitelů i vedoucích pracovníků škol, a to na různých úrovních systému, v různých fázích jejich profesní dráhy, s reálným ohledem na jejich potřeby a možnosti.
Jaká oblast projektu je vám osobně nejbližší?
Řadu let se zabývám řízením škol, a proto mě velmi zajímá modul vážící se k ředitelům škol – tedy stálá konference ředitelů a vše, co je s ní spojeno. Blízká je mi ale také řada dalších aktivit, ať již jde o široké spektrum využívání kolegiálních forem podpory napříč systémem, ony již zmíněné metodické kabinety, nebo například relativně komplexní podpora začínajících učitelů.
Je na čase, že tady takový projekt je. Naši učitelé i ředitelé potřebují rozumnou a účinnou podporu a tento projekt je jednou z dobrých šancí, jak jim v tomto směru lépe vyjít vstříc. Podpora se přitom samozřejmě netýká jen těch, kteří jsou na začátku profesní dráhy či se momentálně nacházejí v nějaké krizi… Podporu bychom měli chápat jako přirozenou potřebu i těch mnoha dobrých, ba vynikajících učitelů – z dlouhodobého hlediska je nemyslitelné předpokládat, že se bez ní obejdou. Podpora by tak měla být přirozenou součástí práce každého profesionála. A když se podaří najít a dlouhodobě udržet při životě ty vhodné způsoby, jak učitelům a ředitelům škol práci neztěžovat, ale naopak jim pomáhat ji zlepšovat, bude to ku prospěchu kvality školního vzdělávání a výchovy. A o to jde samozřejmě především.