Začínající učitelé jsou ve škole mnohdy nejistí, nejčastěji pomáhají kolegové s podobnou aprobací

Uvádějící učitelé usnadňují zahájení praxe čtyřem pětinám začínajících učitelů v českých školách. Nejčastěji jim radí s výukou, komunikací s žáky i rodiči či administrativou, pomáhají jim ale také překonávat stres a strach ze selhání. Nejužší spolupráce je na mateřských a základních školách. Mezi nejčastější překážky uvádění patří časová vytíženost zkušených učitelů a organizační překážky spojené s velikostí školy. Vyplývá to z komunikace se školami a šetření Národního pedagogického institutu ČR a projektu SYPO. 

Začínající učitelé se díky podpoře uvádějících učitelů a vedení školy velmi rychle zorientují v životě školy a začlení se do pedagogického sboru. „Poměrně překvapivé jsou však postřehy uvádějících učitelů ke vztahu začínajících učitelů k dětem. Podle jejich názorů působí noví učitelé mnohdy nejistě,“ říká Mgr. Monika Brodská z projektu SYPO a dodává: „Kromě pomoci s plánováním výuky nebo jejím vyhodnocování se jim tudíž snažili dodávat jim jistotu a sebedůvěru, motivovat je.“

Mezi nejčastější formy spolupráce začínajících a uvádějících učitelů patří pravidelné konzultace, hospitace a náslechy, tandemová výuka nebo průběžné vyhodnocování zkušeností.

Rozhoduje aprobace a vzájemné sympatie

Mají-li ředitelé možnost, nejčastěji spojují učitele se stejnou nebo podobnou aprobací a také na základě vzájemných sympatií. Důležitou roli hraje odpovídající délka praxe uvádějícího učitele. „Vedení škol pro uvádění začínajícího učitele nejčastěji vybírá ty „nejlepší“ kolegy, zkušené, schopné motivovat a poskytovat zpětnou vazbu,“ říká Brodská a dodává: „Uvádějící učitelé jsou mnohdy na školách velmi aktivní a oblíbení, znají život školy, jsou ochotni předávat své zkušenosti a zároveň se učit novým věcem a zdokonalovat svou vlastní výuku.“

Hlavní překážky? Časová vytíženost uvádějících učitelů a velikost školy

Mezi nejčastější problémy spojené s uváděním začínajících učitelů patří časová vytíženost uvádějících učitelů. „Uvádějící a začínající učitelé učí velmi často podobné předměty, pomoc uvádějícího učitele je pak velmi přesná. Komplikací však může být to, pokud zkušený a nový učitel učí dvě paralelní třídy podle stejného rozvrhu. Pak může být poměrně obtížné najít čas na podporu a pravidelnou komunikaci se začínajícím učitelem,“ vysvětluje Brodská.

Velký vliv na výběr uvádějícího učitele má také velikost školy. Pokud učitelé působí na velké škole, která je rozmístěná v několika budovách, mohou být pravidelná setkávání uvádějících a začínajících učitelů komplikovaná. „V těchto případech nejčastěji funguje telefonická a e-mailová komunikace. V době mimořádných opatření byla online komunikace běžná i na jiných typech škol,“ říká Brodská. Podobná situace je také na základních uměleckých školách, které mají často odloučená pracoviště. „Problémy v uvádění mohou nastat také v malých školách nebo v malotřídkách, kdy není možnost volby uvádějícího učitele nebo je uvádějícím učitelem přímo ředitel školy,“ dodává Brodská.

Nejužší spolupráce je v mateřských školách

Uvádění začínajících učitelů se liší podle druhu školy. Nejtěsnější vazby mezi začínajícími a uvádějícími učiteli jsou v mateřských školách, kde jsou spolu často v jedné třídě a v každodenním kontaktu. „Začínajícímu učiteli tento styl přináší mnoho – vidí zkušeného kolegu nejen při výuce a její přípravě, ale zjistí také, jak jedná s dětmi a jejich rodiči nebo jaké administrativě se věnuje a kdy,“ říká Brodská. Na základních školách začínající a uvádějící učitelé často sdílejí společný kabinet.

Doporučení jak začlenit nového učitele do života školy může školám poskytnout také Model systému podpory začínajících učitelů projektu SYPO. Součástí Modelu je popis průběhu adaptačního období, který může sloužit jako návod pro uvádění začínajících učitelů, a mnoho konkrétních příkladů inspirativní praxe. Na vzniku Modelu se podíleli ředitelé a učitelé škol, kteří mají s uváděním osobní zkušenosti.