FAQ

Název projektu: Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů

Projekt je spolufinancován Evropskou unií ve výši 276 030 576 Kč.

Cíl: Hlavním cílem projektu je vytvoření, ověření a implementace systému ucelené modulární podpory, která přispívá ke zvyšování profesního rozvoje jednak vedoucích pracovníků v oblasti pedagogického řízení škol, jednak učitelů v oblasti oborových didaktik, a to prostřednictvím profesních společenství využívajících širokého spektra forem kolegiální podpory a DVPP s definovanými kritérii kvality.

SYPO je systémový projekt, který připravuje Národní pedagogický institut České republiky. Základní myšlenkou projektu SYPO je připravit efektivní podporu pro učitele a ředitele, kteří působí ve školách a kteří se chtějí dále vzdělávat. SYPO jim nabízí podporu zkušených kolegů profesionálů v tradičních kurzech či odborných panelech a také paletu moderních vzdělávacích nástrojů – e-learningy a webináře, do kterých se budou moci zapojit. 

Pro mateřské, základní, střední, vyšší odborné i základní umělecké školy. 

Projekt SYPO byl zahájen 1. ledna 2018. Do praxe bude zaváděn postupně. Nejprve formou důkladných pilotáží, které ověří, zda připravené modely jsou pro praxi funkční, splňují očekávání a jsou přínosné pro učitele i management škol. Projekt je pětiletý, bude ukončen 31. 10. 2022.  

SYPO se orientuje na problémy, se kterými se učitelé a ředitelé setkávají v různých fázích své kariéry – od čerstvého vstupu do praxe (po absolvování přípravy na povolání na některé z fakult) až po různé fáze pedagogické nebo manažerské dráhy. SYPO bude pomáhat s rozvojem odborných i osobních dovedností, a to prostřednictvím těchto aktivit: metodických kabinetů, podpory vedení škol a podpory začínajících učitelů.

Projekt reaguje na současný stav, který chce pozitivně změnit. V současném českém školství neexistuje takový systém profesní podpory učitelů nebo ředitelů, který by umožňoval celoživotní zvyšování kvality jejich práce. Proto projekt SYPO navrhne novou systematickou a komplexní podporu rozvoje učitelů i ředitelů s maximálním důrazem na kvalitu. Hlavním cílem je pochopitelně kvalitní vzdělání pro naše děti, žáky či studenty. 

Projekt je spolufinancován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Evropskou unií. 

Projekt SYPO připravuje Národní pedagogický institut České republiky v úzké spolupráci s odborníky z praxe, tedy s učiteli a řediteli ze všech druhů škol, ale i s vysokoškolskými pedagogy, kteří připravují na profesi budoucí pedagogy. 

Zapojení do projektu je dobrovolné. SYPO chce oslovit aktivní učitele a ředitele, kteří mají zájem o svůj obor, chtějí se rozvíjet, obohatit se, sdílet zkušenosti se svými kolegy a pomoci v dalším směřování českého školství.

Projekt SYPO rozlišuje mezi potřebami začínajících a zkušených učitelů. Učitelům s praxí nabídne mimo jiné prostor pro odborný růst a profesní rozvoj prostřednictvím tzv. metodických kabinetů. Začínajícím učitelům podá pomocnou ruku při startu v jejich pedagogické praxi. Oběma skupinám nabídne projekt SYPO kvalitně připravené vzdělávací aktivity a další formy profesní podpory. Nabízené programy budou reflektovat také různé fáze profesní dráhy pedagogů. 

Metodické kabinety představují společenství učitelů, praktiků i teoretiků na národní, krajské a oblastní úrovni, jehož cílem je zvyšovat zájem příslušného oboru (tzv. oborových didaktik) a rozvíjet profesní podporu mezi kolegy. V síti mají být zapojeni vedle učitelů a ředitelů také zástupci fakult, asociací, ČŠI atd. 

Jedná se o předměty maturitní a předměty, ze kterých se vykonávají přijímací zkoušky na střední školy. Priorita ICT je daná důrazem na digitální gramotnost české populace. 

Metodické kabinety jsou otevřeným společenstvím zaměřeným na systematický a koordinovaný rozvoj předmětových didaktik. Cílem metodických kabinetů je vytvořit prostor pro odborný růst a profesní rozvoj pedagogických pracovníků, prostor pro sdílení a setkávání, včetně systematického a koordinovaného rozvoje předmětových didaktik. Je to otevřené společenství, do kterého se mohou zapojit všichni. A v neposlední řadě je to místo, které je organizačně zakotvené a má finanční podporu. 

Typickým příkladem je Kabinet přírodovědného vzdělávání, který zahrnuje několik předmětů – fyziku, přírodopis (biologii), chemii a zeměpis. Dalším příkladem je Kabinet společenských věd, který pojímá dějepis a občanskou nauku (základy společenských věd).

Metodických kabinetů je celkem 12 a jsou členěny podle jednotlivých oblastí v souladu s rámcovými vzdělávacími plány, a to na Cizí jazyky, Český jazyk a literatura, Hudební a výtvarná výchova, Informatika a ICT, Matematika a její aplikace, Pracovní činnosti, Prvostupňové vzdělávání, Předškolní vzdělávání, Přírodovědné vzdělávání, Společenskovědní vzdělávání, Tělesná výchova a výchova ke zdraví a Umělecké vzdělávání. 

Kabinety budou působit na národní, krajské a oblastní úrovni. Národních kabinetů bude celkem 12, tj. každý předmět bude mít svůj kabinet (národní Kabinet matematiky, národní Kabinet českého jazyka a literatury apod.). Krajských kabinetů bude pro každý obor ustaveno 14 (na každém krajském pracovišti NPI ČR), kabinetů na oblastní úrovni bude působit celkem 66 (podle specifických oblastí, zhruba na úrovni bývalých okresů, ne vždy tyto oblasti ve struktuře kabinetů okresy kopírují). 

Národní kabinet se bude scházet třikrát ročně formou celodenního setkání na centrálním pracovišti NPI ČR v Praze, celková časová náročnost činností v národním kabinetu bude přibližně 160 hodin ročně. Krajský kabinet se bude scházet dvakrát ročně formou celodenního setkání na krajském pracovišti NPI ČR, celková časová náročnost činností v krajském či oblastním kabinetu bude přibližně 80 hodin ročně. Činnost v kabinetech bude honorována. 

Členové kabinetů projdou výběrovými řízeními a představí se odborným komisím, ve kterých budou přítomni zástupci MŠMT, pedagogů, NPI ČR a dalších přímo řízených organizací. Členem kabinetu může být jakýkoli aktivní, praktikující učitel odpovídající aprobace.

Začínající učitel je učitel, jehož odborná praxe (přímá vyučovací činnost) je kratší než dva roky. Začínající učitel vykonává výchovnou a vzdělávací činnost pod metodickým vedením a s podporou uvádějícího učitele.

Uvádějící učitel je zkušený pedagog, který podporuje profesní rozvoj začínajícího učitele. Průběžně s ním vyhodnocuje jeho pedagogickou činnost, seznamuje jej s podmínkami provozu školy a s pedagogickou dokumentací. 

Období jednoho roku, ve kterém dochází k adaptaci učitele na podmínky praxe ve škole, propojování teoretických poznatků s vlastní učitelskou praxí a začleňování učitele do práce konkrétní školy. V průběhu adaptačního období je začínajícímu učiteli poskytována podpora pro postupné dosahování a rozvoj kompetencí popsaných v kompetenčním profilu začínajícího učitele. Zásadní úlohu v podpoře začínajícího učitele v adaptačním období mají vedení školy a uvádějící učitel. 

Začínající učitel vstoupí díky adaptačnímu období do praxe jistěji. Bude mít podporu při seznamování s novými kolegy, s provozem školy a při poznávání specifik výchovné práce učitele i dalších oblastí. Uvádějící učitel a vedení školy pomohou při přípravě, realizaci a vyhodnocování výuky i vlastního pokroku začínajícího učitele. Při nastavených pravidlech (systému) uvádění ve škole mohou s novým členem učitelského sboru efektivně spolupracovat a rychle a lépe ho zapojit do života školy. 

Systém profesní podpory učitelů a ředitelů sleduje jeden nadřazený cíl a tím je kvalitní vzdělávání. Díky cílené podpoře začínajících učitelů se z nováčka brzy stane platný člen učitelského sboru, který může svůj potenciál a chuť do práce využít ve prospěch svých žáků. Rodiče pak mohou v začínajícím učiteli získat nového partnera na cestě vzdělávání svých dětí.

Podobně jako učitelům i ředitelům škol by měl projekt nabídnout zejména možnosti profesního rozvoje v různých etapách profesní dráhy vedení škol a možnost sdílet své zkušenosti a znalosti. Mezi další přínosy patří například přístup ke sdíleným nástrojům pro hodnocení kvality výuky ve škole, přístup k osvědčeným postupům pro vedení začínajících a nově příchozích učitelů a mnohé další.

Stálá konference ředitelů představuje pravidelná setkání na národní úrovni dle druhů škol. Jejími členy budou ředitelé škol, zástupci ředitelů škol a dále zástupci MŠMT, OPŘO, VŠ, zřizovatelů a odborné veřejnosti (zejména profesních asociací). Členové se budou podílet na vytvoření komplexního modelu systému profesního rozvoje vedení škol, budou stanovovat aktuální priority v oblasti profesního rozvoje vedení škol a navrhovat vhodné formy a rozsah podpory pro jednotlivé priority. Dále budou zajišťovat včasnou reflexi změn v oblasti vzdělávání, aktualizovat navržený model a podporovat implementaci navrženého modelu systému profesního rozvoje vedení škol a podporovat implementaci priorit státní vzdělávací politiky v oblasti vedení škol. 

Řádná zasedání pléna se budou konat prezenčně jednou za čtvrtletí na centrálním pracovišti NPI ČR v Praze, zasedání předsednictva se budou konat jednou za čtvrtletí a jednání sekce jednou za 2 měsíce. Zasedání předsednictva a sekcí se budou konat v prezenční formě nebo ve formě videokonference. Činnost členů bude honorována a předpokládané časové zapojení členů je 15 hodin měsíčně.

Výběr členů bude probíhat na základě předem stanovených definovaných kompetencí a také s ohledem na regionální zastoupení. Ve Stálé konferenci ředitelů budou zastoupeni ředitelé a zástupci ředitelů škol, zástupci MŠMT, ČŠI, zřizovatelů, VŠ, asociací ve vzdělávání a odborné veřejnosti.

Mezi konkrétní formy podpory vedení škol budou patřit oblastní konference, individuální a skupinové konzultace, workshopy, benchlearning či online podpora.