|
|
| Lektor: Mgr. Petr Sedlák, Ph.D. Anotace: Webinář vychází ze zkušeností s náročnou přípravou metodického průvodce v rámci projektu Dějepis+, který měl vyjasnit, kolik, kdy a jaké informace (kontext) potřebuje dějepisář zprostředkovat svým žákům ve výuce, aby naplnili zamýšlené cíle jednotlivých lekcí. V tomto ohledu je vhodné se nejdříve postavit proti sklonu oddělovat od sebe faktografické vědomosti a rozvíjení dovedností, kdy údajně první musí předcházet druhému, případně je nutné obojí vyrovnávat. Bude zdůrazněno, že žáci s fakty pracovat zkrátka potřebují. Bez analýzy informací o určité historické době nebo události by nic nezjistili. Pokud ale není cílem výuky dějepisu udržet si množství fakt v dlouhodobé paměti, tak jsou tato jen prostředkem učení se náročnějšímu poznávání (historickému myšlení). Na jedné konkrétní lekci budou představeny čtyři způsoby, jak učitel může výuku dějepisu kontextualizovat, aniž by výraznou část lekce informace žákům (zdánlivě) předával. V rámci jednotlivých způsobů kontextualizace jsou nabídnuty i dílčí aktivity, které si učitel může zkoušet, aby žáci sami kontext poptávali, osvojovali si jej aktivně. Metodický průvodce ke kontextualizace bude účastníkům webináře k dispozici. |
|
|
|
| Lektor: Mgr. BcA. Jiří Karen Anotace: Jak rozvíjet u žáků historické myšlení, aby to přijali jako zábavnou hru na detektivní pátrání po minulosti? Jak pracovat s historickými fakty, když cílíme na zdánlivě “měkkou” kompetenci? A jak vlastně hodnotit výsledky žáků, když nechceme známkovat seznam faktů nazpaměť? Dva hodinové webináře nabídnou účastníkům know-how ohledně vedení badatelské výuky dějepisu směřující ke kultivaci historické gramotnosti žáků v souladu s východisky připravované revize RVP. První webinář zaměřím na východiska badatelské výuky z hlediska didaktiky dějepisu a konkretizuji je na příkladech prověřených a testovaných badatelských lekcí vyvíjených v rámci projektu Dějepis+. Pokusím nabídnout možná řešení častých nedorozumění, kdy se proti sobě staví v domnělém rozporu "znalost historické faktografie" a "kompetence historické gramotnosti". V druhém semináři bych chtěl učitelům zprostředkovat své osobní zkušenosti učitele, který učil tři roky badatelsky na základní škole. Nabídnu učitelům repertoár nezbytných tipů, triků a postupů, které jsem si během náročného procesu zavádění badatelské výuky osvojil. V závěru bych se chtěl věnovat ožehavé problematice hodnocení či klasifikace badatelské výuky. Účastníci semináře získají přístup ke všem dostupným a funkčním lekcím v podobě návrhu tematického plánu pro šestý až devátý ročník a navíc další materiály a zdroje potřebné pro přípravy dějepisných hodin. |
|
|
záznam |
| Lektor: PhDr. Václav Adámek Anotace: Lekce se zabývá představení aplikace HistoryLab na příkladu normalizace - fenoménu socialistického Československa v 70. letech 20. století. Místo velkých politických dějin se jedná o případovou studii jednoho regionu, který byl pro vládnoucí režim důležitý kvůli nalezišti surovin. Vztah státu a regionu je představen skrze osud kostela ve městě Most. Žáci se seznamují s příběhem objektu na sérii vybraných a komentovaných fotografií, které zachycují průběh přesunu kostela z oblasti důlní těžby na nové postavení. Skrze prameny žáci představují své prekoncepty a vytváří na jejich základě hypotézy. V návaznosti na činnost žáků jsou předkládány další materiály, které pomáhají postoje revidovat a umožňují zodpovědět badatelskou otázku. Cílem hodiny je představit uzavřený příběh přesunu památky a zasadit jej do širšího rámce života v socialistickém ČSSR. Hodina je tak odrazovým můstkem do hlubší debaty o fungování společnosti a státu v období tzv. normalizace. Základem práce je činnost žáků nad předloženými prameny, které zpracovávají skrze skupinovou práci. Jednotlivé kroky jsou následně revidovány s učitelem. |
|
|
záznam |
| Lektor: Mgr. BcA. Jiří Karen Anotace: "Jak rozvíjet u žáků historické myšlení, aby to přijali jako zábavnou hru na detektivní pátrání po minulosti? Jak pracovat s historickými fakty, když cílíme na zdánlivě “měkkou” kompetenci? A jak vlastně hodnotit výsledky žáků, když nechceme známkovat seznam faktů nazpaměť? Dva hodinové webináře nabídnou účastníkům know-how ohledně vedení badatelské výuky dějepisu směřující ke kultivaci historické gramotnosti žáků v souladu s východisky připravované revize RVP. První webinář zaměřím na východiska badatelské výuky z hlediska didaktiky dějepisu a konkretizuji je na příkladech prověřených a testovaných badatelských lekcí vyvíjených v rámci projektu Dějepis+. Pokusím nabídnout možná řešení častých nedorozumění, kdy se proti sobě staví v domnělém rozporu "znalost historické faktografie" a "kompetence historické gramotnosti". |
|
|
záznam |
| Lektorka: Mgr. Marta Kmeť Anotace: "Malou vlastí“ můžeme nazvat geografický, sociální a kulturní prostor, ve kterém žák žije, se kterým je citově spjat. Jde o místo blízké, známé a bezpečné. Zpravidla se „malá vlast“ týká rodného města, obce nebo regionu, ale její hranice nejsou striktní a často se neshodují s administrativním rozdělením – jsou určeny v lidském vědomí a shodují se se známým prostorem blízkým srdci. Cílem webináře je seznámit učitele s příklady dobré praxe v oblasti regionální výchovy a kulturního dědictví regionu, ukázat, jak lze připravit školní/třídní portfolio atd. |
|
|
záznam |
| Lektor: Mgr. Tomáš Hubálek, Ph.D. Anotace: Přestože se mnohým zdají rámcové vzdělávací programy přesycené tématy, některá jsou dle žáků probírána nedostatečně, anebo minimálně. Seminář představí některá taková témata (např. gender a LGBTQ+, fenomén sociálních sítí, environmentální etika, lidská práva ve světě, ad). Cílem semináře bude přiblížení jednotlivých témat a představení dalších inspiračních zdrojů pro výuku. |
|
|
záznam |
| Lektoři: Mgr. Michala Kafková, Mgr. Jakub Neubauer Anotace: Webinář bude mít kratší spíše teoretickou část zaměřenou na přínosy čtení v oborech pro učení žáků. V druhé části budeme na příkladu zeměpisné lekce pro devátý ročník nejprve zkoumat, na co je dobré myslet při výběru vhodného textu, abychom se následně podívali na možnosti, které text nabízí pro dosahování nejen oborových cílů. Cíle zeměpisné lekce jsou: - Žák popíše životní podmínky afghánských kočovníků a porovná je se svými vlastními. - Žák posoudí klady a zápory vlivu technologií na každodenní život. |
|
|
záznam |
| Lektor: PhDr. Pavel Motyčka, Ph.D. Anotace: Účastníci budou seznámeni s trojstupňovou metodou nácviku sociálních dovedností. První fáze se nazývá senzibilizace a žáci jsou motivováni konkrétními aktivitami pro nácvik vybrané sociální dovednosti. V našem webináři se zaměříme na nácvik naslouchání. V druhé fázi konkrétními metodami dochází k nácviku ve třídě a ve třetí fázi k transferu do reálného prostředí. Po každé fázi následuje reflexe, která je vedena různými způsoby. Celý webinář bude praktický - zaměřený na konkrétní metody a techniky. |
|
|
|
| Lektorka: Mgr. Veronika Kupková Anotace: Pokládali jste si někdy otázku, jak v současné konkurenci obrovského množství informací a podnětů obstát "před tabulí"? Jak to, že si žáci pamatují stále méně věcí a stále méně jim rozumí? Co by měli bezpodmínečně na základní škole (z moderních dějin) znát a jak jim pomoct orientovat se ve stále se měnícím světě? Možná je odpovědí na tyto otázky metoda zvaná "místně zakotveného učení". Webinář je vhodný pro vyučující DĚJ, ZEM, VkO i uměleckých oborů. Zaměří se na metodu místně zakotveného učení, její principy, přínosy a úskalí. Na praktických příkladech ukáže, jakými kroky s metodou začít u vás ve škole a jaká témata je možné ve výuce obsáhnout. Webinář je vhodný pro nováčky i pokročilé a v jeho závěru bude vytvořen prostor pro sdílení otázek i zkušeností. |
|
|
|
| Lektor: Mgr. Jaroslav Říčan, Ph.D. Anotace: Současná doba je nejen charakterizována téměř neomezeným přístupem k informačním zdrojům, ale zároveň i zrychlujícím se tokem informací rozmanité podoby. Tyto zdroje jsou však rozdílené spolehlivosti. Strom a kolektiv (2018) zdůrazňují, že lidé potřebují rozlišit mezi tím, co ví a co si myslí (jsou přesvědčeni), že je pravda nebo nepravda. Nacházíme se v postpravdivém období (post-truth-era), ve kterém vítězí emoce nad racionalitou a nespolehlivé myšlenky (příspěvky, komentáře, zprávy) se stejně dobře (možná i lépe) generují a propagují, jako ty spolehlivé. Cílem webináře je na praktických ukázkách částí pracovních listů pro období 15.-17. století prezentovat možné způsoby rozvoje kritického myšlení a mediální gramotnosti prostřednictvím analýzy tzv. metainformací, kam se řadí motivace a statut autora; místo a čas vzniku dokumentu; jazykový styl; typ dokumentu apod (van Boxtel et al., 2021). Analýza metainformací představuje centrální roli při hodnocení tvrzení z médií v souvislosti s dezinformacemi, účelovými mediálními a politickými manipulacemi, přičemž relativizace událostí založená na kvalitativní ekvivalenci všech názorů v kontrastu interpretace událostí, založené na odůvodňování na základě důkazů, je jednou z příčin vítězství populismu (Nitsche et al., 2022). Zároveň samotná analýza metainformací např. v souvislosti se zkreslením ve zdrojích je jednou z forem kritického myšlení (Shavelson et al., 2019). |
|
|
|
| Lektorka: PhDr. Martina Číhalová, Ph.D. Anotace: Webinář bude pojednávat o tom, jak rozvíjet u žáků kritické myšlení při výuce filozofie na gymnáziích. Představí základní strategie pro úspěšnou didaktickou transformaci obsahu pro zprostředkování porozumění filozofické koncepci. Dále pak strategie pro tvorbu úloh a aktivit posilujících vyšší kognitivní dovednosti dle Bloomovy taxonomie a kritické myšlení. |
|
|
|
| Lektor: Mgr. Václav Šneberger Anotace: Živá knihovna jako metoda výuky Praktický workshop Akademie Young Caritas, který představí využití Živé knihovny jako metody výuky témat sociálního pilíře udržitelnosti s přesahem do dalších nejen společenskovědných oblastí. Metoda Živých knihoven bourá předsudky a stereotypy a spoluvytváří hodnotové a respektující vzdělávání. Součástí bude seznámení s metodou a vyzkoušení “čtení” na vlastní kůži včetně metodických doporučení a dalších informačních zdrojů, jako je například online Živá knihovna. Motto: “Ochutnej reálnej život”. |
|
|
|
| Lektor: doc. Mgr. Petr Knecht, Ph.D. Anotace: Cílem webináře je představit funkce a možnosti využití nové interaktivní aplikace Geo4Tea, která je nástrojem pro zkvalitnění výuky geografie. Aplikace vám umožní pomocí jednoduché kalkulačky zjistit, na co se ve své výuce zaměřujete a současně vám ukáže i to, co ve výuce geografie upozaďujete. Smyslem aplikace Geo4Tea je, aby výuka geografie byla zábavná pro žáky a současně aby byla v souladu s aktuálními trendy v odborné geografii. S naší aplikací vedeme křížovou výpravu proti nudné výuce geografie. Pokud chcete patřit do komunity angažovaných učitelů geografie, webinář je připraven právě pro vás. |
|
|
|
| Lektorka: Mgr. Eliška Masná Anotace: Na webináři se seznámíme s pojmem globální rozvojové vzdělávání (GRV) a ukážeme si metody a příklady dobré praxe, jak se věnovat globálním tématům ve výuce i v životě školy. V rámci webináře budeme pracovat s dostupnými materiály z internetu, aby účastníci mohli na webinář jednoduše navázat ve své praxi. Seznámíme se i s ukázkami projektových aktivit a dlouhodobých programů pro školy. |
|
|
|
| Lektorka: Mgr. Kristina Kalitová, Ph.D. Anotace: Webinář je zaměřen na úlohu školy a učitele při utváření genderové identity a genderových rolí. Účastníci se seznámí se základními principy genderově citlivé výuky, která povede žáky k respektování rovných příležitostí, a která nebude upevňovat stávající genderové stereotypy v české společnosti. Účastník bude schopen vést genderově vyváženou komunikaci ve třídě a zhodnotit genderovou korektnost učebnic a dalších edukačních materiálů. |
|
|
|
| Lektorka: Mgr. Lenka Pavelková, MSc. Anotace: V rámci webináře projdeme hlavní témata politické geografie, která se učí na školách (tj. např. konfliktní oblasti, migrace, mezinárodní organizace), podíváme se na možné aktivity a projdeme také výstupy projektu TAČR, který byl zaměřen právě na výuku politické geografie a jeho výstupem je nejen metodika, ale i hotové materiály a mapové listy. Vítanou součástí budou i případné návrhy aktivit od účastníků. |
|
|
|
| Lektorka: PhDr. Alena Rakoušová, DiS. Anotace: Běžné zvyky a tradice není obtížné zařadit do života školy. Jiné, méně známé zvyky a lidové tradice, zůstávají didakticky nezpracovány a učiteli nepovšimnuty. Některé z nich není jednoduché zprostředkovat dětem a žákům tak, aby byly věkově přiměřené a nezanikl jejich výchovný potenciál, především síla příkladu, příspěvek k rozvoji osobnosti dítěte, rozvoj zdravého patriotismu a další postoje. Seminář přináší návody, jak dětem a žákům přiblížit složitější témata, méně známé lidové zvyky a tradice, jak je aktualizovat a zpracovat moderními didaktickými postupy, aby byly pro současné žáky srozumitelné. Seminář představí, jak tradiční dětské hry, tak především nově zpracovaná známá i méně známá témata lidových slavností. Kromě didaktických her a jejich využití v rámci projektového a tematického vyučování budou v krátkosti představeny integrační snahy v oblasti aktivní práce s učivem a jejich výsledky a seznámí s různými přístupy a druhy integrace obsahu učiva, kritérii výběru vzhledem k tématu (v MŠ typicky propojení hudební, pohybové, dramatické výchovy a dalších složek, v ZŠ propojení napříč předměty bez ohledu na to, zda vychází z přírodních nebo společenských věd). |
|